V EU je každý šestý chudý

I v sociálně vyspělých zemích Evropské unie v posledních letech stoupá počet občanů žijících v chudobě, a to i v západní Evropě. Za „chudého“ se v členských zemích EU považuje občan či rodina, jejichž veškerý příjem (mzda, státní sociální dávky, důchod…) nedosahuje 60 % mediánu mzdy. Vlivem propracované sociální politiky je životní úroveň „chudých“ Evropanů nejvyšší na světě, vlivem ekonomické krize však počet rodin mající finanční problémy výrazně v EU stoupl. Nejvíce v posledních letech stoupla míra chudoby v Řecku, Španělsku či Rumunsku. V Česku je prozatím nejméně chudých občanů v Evropské unii, míra chudoby činí 9 %.

• Hranice chudoby se počítá poměrně složitě, je rozdílná pro jednotlivce či vícečlennou domácnosti. Domácnosti mají totiž společné náklady na bydlení. Pro jednotlivce je hranice chudoby v Česku 9 420 Kč, pro dva dospělé občany 14 130 Kč a pro rodiny se dvěmi dětmi a dvěmi dospělými 23 550 Kč.
• Absolutní hranice chudoby je ve všech zemích rozdílná, protože výše mediánu mzdy je v členských zemích rozdílný. Např. chudý Lucemburčan by byl ve východoevrospých zemích považován za boháče.

Chudoba trápí všechny země

Nedá se říci, že chudoba je záležitostí pouze východní Evropy. Každoročně výrazně stoupá počet chudých západoevropanů. V západní Evropě tak žije „v chudobě“ 36,8 mil. občanů, ve východní Evropě 17 mil. občanů, v jižní Evropě 25 mil. občanů a v zemích Skandinávie 3 mil. občanů.

Kdo je nejvíce ohrožen „chudobou“?

Evropská „chudoba“ se liší od materiální chudoby v nejchudších zemích světa. Chudí Evropané neumírají hlady a žízní, přesto se cítí sociálně vyloučení, protože jejich životní standard je podstatně nižší než průměrné domácnosti.

• V členských zemích EU jsou nejvíce chudobou ohroženi dlouhodobě nezaměstnaní, rodiče samoživitelé s více dětmi, přistěhovalci, penzisté, občané s nízkým vzděláním či občané pracující na částečný úvazek.

Sociální politika v členských zemích EU je velmi propracovaná a nákladná, díky ní se však daří snižovat chudobu. Nejvyšší míra chudoby je ve velkých městech a metropolitních oblastech. Např. v Německu je dosahuje míra chudoby v některých městech více než 20 % (např. Lipsko 25 %, Dortmund 24,2 %, Duisburg 23,5 %), Hannover 22,6 %, Brémy 21,3 %, Berlín 21,1 %).

EU: Česko 9 %, Lotyšsko 21,1 %

Míra chudoby v EU dle rakouské studie „Der Armut in EU“ od ÖGPP (Österreichischen Gesellschaft für Politikberatung und Politikentwicklung) činí míra chudoby v EU 16,4 %, což znamená, že 81 miliónů občanů žije v chudobě.

• V Česku je pouze 9 % chudých občanů (936 000 občanů), což je nejméně ze všech členských zemí EU. Dalšími zeměmi s nízkou mírou chudoby jsou Nizozemí (10,3 %), Slovensko (12,0 %), Rakousko (12,1 %), Maďarsko (12,3 %), Slovinsko (12,7 %).
• Hned v šesti členských zemích EU je chudý každý pátý občan. Míra chudoby je nejvyšší v Lotyšskku (21,3 %), Rumunsku (21,1 %), Španělsku (20,7 %), Bulharsku (20,7 %), Litvě (20,2 %) a Řecku (20,1 %).
• V šesti členských zemích EU je chudých více než 5 miliónů občanů. V Německu (12,6 mil. občanů), v Itálii (10,9 mil. občanů), ve Velké Británii (10,5 mil. občanů), ve Španělsku (9,5 mil. občanů), ve Francii (8,1 mil. občanů) a Polsku (6,6 mil. občanů).

Míra „chudoby“ v členských zemích EU (údaje za rok 2010)

Pramen: „Der Armut in EU“ (Österreichischen Gesellschaft für Politikberatung und Politikentwicklung)