Konflikt s Ruskem ohledně zemního plynu prohloubil současné energetické problémy
Agentura Moody's snížila kredit Ukrajiny na Caa1 vzhledem k faktické neschopnosti státu splácet zahraniční dluh.
Výhledy na rok 2000 naznačují, že Ukrajina se z hlediska makroekonomických ukazatelů odrazí ode dna. Zda se tak skutečně stane, závisí na dvou podstatných faktorech: Za prvé, budou-li reformní síly schopny prosadit zásadní ekonomické změny a za druhé, jak se tato 50miliónová země vypořádá s katastrofálně vysokým zahraničním dluhem.V čele reformátorů stojí prezident Leonid Kučma, jenž se od listopadového znovuzvolení začal obklopovat stejně smýšlejícími politiky, o čemž svědčí nominace šéfa centrální banky Viktora Juščenka na post premiéra, překvapivě podpořená koncem prosince parlamentní většinou. Cílem kyjevské vlády je dokončit přechod na tržní podmínky, které v podstatě ještě nebyly založeny. Daly by se shrnout do čtyř oblastí: zajistit tržní konkurenci, svobodu
, soukromé vlastnictví a stabilitu. V mnohých sektorech neexistuje konkurence vzhledem k silným monopolům, podivné státní licenční politice a byrokratické fixaci některých cen. Teoreticky dané soukromé vlastnictví není jištěno odpovídajícím zákonodárstvím, které také výrazně omezuje volný obchod a tím možnosti podnikání. První zkouškou prochází kabinet již v těchto dnech, kdy se rozhoduje o přijetí státního rozpočtu, počítajícího s radikálními úspornými kroky a s odblokováním privatizace státních podniků. Vzhledem k tomu, že koncem minulého týdne vznikla v parlamentu většinová koalice na podporu reformátorů, končí tak zřejmě léta převahy levice a otevírá se možnost přijetí restriktivního rozpočtu.Opatření prezidenta i vlády jsou předpokladem k překonání propastné zadluženosti, která loni dosáhla neuvěřitelných 2,4 miliardy amerických dolarů a odpovídá 58 procentům HDP. Letos musí Ukrajina zaplatit 3,5 miliardy dolarů, jen do března miliardu. Kromě Světové banky a MMF, jejíž představitelé v Kyjevě jednají o
dalších půjčkách, je dalším významným věřitelem ruský plynárenský koncern Gazprom. Podle nejnovějších údajů vyrostl u něj dluh Ukrajiny na 2,8 miliardy dolarů. Až dosud Kyjev přiznával částku asi třetinovou.Právě dluh za zemní plyn vyvolal v prosinci mezi Kyjevem a Moskvou konflikt, jehož vinou se dál prohloubila ukrajinská energetická krize. Koncem roku 1999 Rusko zastavilo dodávky elektřiny a plynu a obvinilo Ukrajinu, že si z ropného tranzitu do západní Evropy nelegálně odebrala asi 15 procent objemu.
Tento plyn pak údajně reexportovala do Polska a Maďarska. Rusko proto chce převzít kontrolu nad některými ukrajinskými podniky a dodávkami zboží. Vzhledem k hrozící finanční katastrofě a propadu hryvny není takové řešení nikterak vyloučeno.Zdroj: HN z 17. 1. 2000