USA se sice na pár hodin přece jenom z útesu posmykly, nakonec ale vůle zachránit tamní ekonomiku před úpadkem do recese překonala i ta nejrozdílnější politická přesvědčení mezi republikány a demokraty. Vzájemný rozpor těchto dvou politických stran tkví v tom, v jaké výši ponížit výdaje a na druhé straně komu a o kolik zvýšit daně.
Demokraté chtějí vyšší daně, republikáni nižší výdaje
Demokraté, ke kterým patří i opětovně zvolený prezident Barack Obama, a většina Senátu (horní komora parlamentu) upřednostňují růst daní před škrtáním výdajů. Na druhé straně republikáni, kteří ovládají většinu kongresu (dolní komora parlamentu) upřednostňují opačný postup, tedy snižování výdajů rozpočtu před zvyšováním daní. I když je zmiňovaná senátní verze rozpočtové reformy spíše ústupkem republikánů než kompromisem, k vzájemné domluvě nakonec přece jenom došlo.
Rizika byla veliká
Kdyby ke konsenzu nedošlo včas (termín byl do 31. prosince 2012), znamenalo by to pro americkou ekonomiku ztrátu přibližně 700 tisíc pracovních míst a vyšší daně pro 98 procent obyvatel v průměrné roční výši 3 500 dolarů. Nejpozitivnější zprávou pro investory tedy je, že se odvrátila hrozba drastického dopadu vyšších daní na obyvatele, což by ve výsledku výrazně snížilo jejich disponibilní příjem a následně domácí spotřebu. Pro ekonomiku USA, kde domácí spotřeba tvoří více než 60 procent HDP, by její pokles vedl k propadu HDP USA do recese.
Zdaleka není vyhráno
Navzdory tomu, že hrozba zhroucení se USA z fiskálního útesu je nyní na chvíli odvrácena, Američané si ani zdaleka nemůžou vydechnout. Skutečné řešení problému bylo pouze odsunuto o další dva měsíce. Rozpočtový deficit, který již čtyřikrát překročil hranici jednoho biliónu dolarů a měl být již od letošního roku konečně postupně snižován, bude pravděpodobně naopak politikou demokratů navýšen. Celkové zadlužení USA je nyní 16,35 biliónu dolarů. Největším zahraničním věřitelem je Čína, která drží kolem osmi procent státního dluhu USA. Zdá se tedy, že republikánům se nepodaří přinutit demokraty, aby přistoupili k utahování opasků. Ti budou raději hledat nutné finance u bohatých prostřednictvím dodatečného zdanění. I když je tato cesta z problémů pro většinu obyvatel USA (potenciálních voličů demokratů) méně bolestná, pro mnohé ekonomy se jeví jako demotivující a nepodporující další pokrok a vývoj.
Na čem se zatím američtí zákonodárci domluvili:
- Daňové úlevy pro střední třídu zavedeny za prezidenta G. Bushe budou prozatím platit dál.
- Republikáni docílili, že nově zdaněných bohatých Američanů bude míň, než původně chtěl prezident Barack Obama. Vyšší zdanění definitivně postihne tzv. nejbohatší skupinu tamního obyvatelstva. Ta je definovaná minimálním ročním příjmem ve výši 450 tisíc dolarů (8,65 mil. korun)na domácnost a 400 tisíc dolarů na jednotlivce, a to z dosavadních 35,1 na 39,6 procent.
- Drastické škrty v obraně zatím nebudou.
- Dále dohoda prozatím mimo jiné prodlužuje podporu v nezaměstnanosti pro lidi, kteří jsou dlouhodobě bez práce.
Sněmovna tedy ve výsledku hlavně získala dva měsíce k dobru, aby definitivně vymyslela, jak dál z enormního dluhu ven.
Základní fakta ohledně fiskálního útesu:
- K 1. 1. 2013 vypršely daňové úlevy, které zavedl bývalý prezident G. Bush. Ty jsou nyní o dva měsíce prodlouženy.
- K 1. 1. 2003 měl vstoupil v platnost tzv. “Budget Control ACT“ tedy předpis nařizující automatické snižování vládních výdajů.
- Fiskální útes by snížil rozpočtový deficit v roce 2013 o téměř polovinu.
- Fiskální útes nesníží celkové zadlužení země (16,35 bil. USD), sníží jenom letošní rozpočtový deficit. Pro představu v roce 2012 tvořily výdaje USA až 153 procent všech příjmů.
- Ochudil by HDP USA o 607 mld. dolarů tedy o čtyři procenta HDP.
Je důležité si uvědomit, že fiskální útes a jeho důsledky jsou výsledkem dlouhodobé štědré politiky veřejných financí. Teď je jenom politickou otázkou, na koho shodit vinu.
Jak na prodloužení lhůty k řešení problému fiskálního útesu reagovaly finanční instrumenty?
- USD vůči ostatním měnám oslaboval. USD je obecně považován za bezpečné aktivum (tzv. bezpečný přístav). Odsunutí řešení problému čili zahašení akutního problémů snížilo poptávku po bezpečných aktivech a jejich cena následně klesla (USD, cena dluhopisů USA, Německa)
- Naopak rostla poptávka po rizikových aktivech. Americké akciové indexy vystřelily o téměř tři procenta. Rostly i evropské a árijské akciové indexy.
Autorka působí jako hlavní analytička ve společnosti Bossa.
BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.