Proč není dobré být členem EU?

Česká republika je členskou zemí Evropské unie již přibližně necelých devět let. Dlouhodobý pohled naší veřejnosti na evropskou integraci je spíše negativní než pozitivní. Navíc i v rámci samotné Evropské unie je Česká republika vnímána jako země s poměrně dost euroskeptickým postojem. Jaké jsou důvody pro tuto zakořeněnou euro skepsi?

Čtěte také: Proč je dobré být členem EU?

Přesun kompetencí v řadě oblastí do Bruselu

Po novelizaci Lisabonské smlouvy disponuje Evropská unie třemi typy pravomocí, mezi které patří pravomoci výlučné (např. měnová politika zemí eurozóny či oblast celní unie), sdílené (např. oblast zemědělství, dopravy či sociální politiky) a skupina pravomocí koordinačních (např. vzdělávání, průmysl). Dá se říci, že z dlouhodobého hlediska dochází postupně k přesunu kompetencí v řadě oblastí směrem od členských zemí k EU. Ztráta autonomie rozhodování v některých oblastech je tak pravděpodobně největším negativem vyplývajícím z naší participace na evropské integraci.

Růst byrokratického aparátu

Tím, jak instituce Evropské unie posilují a rozšiřují svá pole působnosti, dochází přirozeně k nárůstu byrokratického aparátu, a to nejen v Bruselu, ale taktéž přímo v jednotlivých členských zemích. Bezprostředním důsledkem našeho členství v EU je růst počtu úředníků, zvyšující se náklady spojené s fungováním eurokratického aparátu a rostoucí množství nadměrné a často i zbytečné legislativy.

Transfery finančních prostředků

V nedávné době se ukázalo, že nejen prostředky odváděné do společného evropského rozpočtu, ale zejména transfery finančních prostředků směrem k předluženým zemím, činí tlak na rozpočty členských zemí EU, potažmo eurozóny. Tento trend se do budoucna nezmění a spíše můžeme očekávat, že k přesunům prostředků mezi jednotlivými zeměmi bude docházet častěji a tato politika redistribuce se stane klíčovým prvkem udržujícím eurozónu při životě. Členské země eurozóny budou muset toto břemeno nést.

Závazek přijmout euro

Rozhodnutí, nakolik jsme ochotni posílat finanční prostředky do jiných zemí, a nakolik takto solidární být nechceme, je důležitým krokem k vyjasnění si českého postoje k přijetí společné měny euro. Přestože jsme se vstupem do EU zavázali přijmout euro za svoje národní platidlo, zkušenosti ze Švédska ukazují, že tento závazek se dá poměrně úspěšně oddalovat, nikoliv však zcela zrušit.

Výše uvedeným, výčet negativ, kterým díky našemu členství v EU čelí naše země, nekončí. Například díky společné zemědělské politice dochází k distorzím na trhu s potravinami. Neměli bychom ani zapomínat na to, že místo kladení důrazu na konkurenceschopnost evropských ekonomik jsou často zaváděna protekcionistická opatření, jejichž cílem je upřednostňování všeho evropského (ať už se jedná o obchod či filmový průmysl). Při celkovém hodnocení vlivu EU na naši zemi je tak třeba komplexně se zamyslet nad všemi důsledky, a zejména velice dobře zvážit konsekvence spojené s naším případným členstvím v eurozóně.