Po měsících výrazných úspěchů a nápadů přišly osobní problémy provázené útlumem výkonů v práci. S výškou platu to však nepohnulo. Ani tehdy, kdy člověk znovu začal své profesi znovu dávat maximum. Tuto zkušenost zažívají tisíce zaměstnanců domácích firem, ale také státních institucí. Tyto společnosti se totiž nezabývají hodnocením výkonů svých lidí, a pokud se člověk nedopustí nějakých fatálních chyb, omylů či nedodržení limitů a termínů, pobírá pořád stejně vysokou sumu. "Li
dé pak ztrácejí motivaci. Řeknou si, proč by se namáhali, když se mají pořád stejně," říká ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha.V podnicích se zahraničními vlastníky je naopak výkon stále bedlivě sledován. I to je podle odborníků jeden z důvodů, proč zahraniční firmy dosahují výrazně vyšší přidané hodnoty i zisků na zaměstnance. "Ve státní správě sice existuje osobní ohodnocení, jehož výše má kopírovat kvalitu výkonu, žádná profesionální hodnocení se však v praxi nedělají," říká Vladimír Merta, vrc
hní ředitel odboru mezd ministerstva práce. Odborníci upozorňují, že kromě motivace je hodnocení velmi důležité i pro výběr lidí, kteří mají být povýšeni. Když výkon některého člověka začíná výrazně převyšovat to, co odvádějí ve stejné profesi ostatní, je pro firmu přínosem ho povýšit."Pokud někdo plní standard své profese výrazně lépe než ostatní, nemá už pro firmu takový přínos ho výrazně lépe platit, ale mnohem výhodnější je takového člověka povýšit a na vyšší pozici ho lépe zaplatit," míní Petr Kadlec z konzultační firmy Hay Management Consultants ve své stati v Hospodářských novinách. "Držet schopného člověka na nízké funkci je nejlepší způsob, jak plýtvat penězi firmy a zároveň mu zkazit motivaci," dodává. Hodnocením zaměstnanců se nejvíce zabývají průmyslové podniky, téměř 68 procent z nich. Pozornost mu věnuje 57 procent finančních institucí a polovina obchodních společností. Studie PriceWaterhouseCoopers míní, že v průmyslových podnicích je sledování výsledků lidí nejsnadnější.
Zdroj: MF Dnes z 18. 1. 2000