Podmínky vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu
Proto, aby vznikla odpovědnost zaměstnance za škodu musí být splněny tyto předpoklady:
- vznik škody - jedním ze základních prvků je, že zaměstnavateli musí vzniknout škoda a to v podobě majetkové újmy, která je vyčíslitelná v penězích. Může se jednat buď o škodu skutečnou, při které došlo ke snížení majetku zaměstnavatele (zničení svěřené věci – např. firemní notebook či telefon) a nebo jinou škodu, kterou může být například ušlý zisk. Tato forma znamená, že v důsledku škodné události se nezvětšil majetek zaměstnavatele, přičemž kdyby k této škodě nedošlo, dalo by se zvětšení majetku předpokládat. Toto je zásadní především proto, že většinou dochází k náhradě především u skutečné škody, neboť ušlý zisk je hůře určitelný.
- porušení povinností zaměstnance - zde vezměme v potaz především to, že k porušení povinností muselo dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Toto nutně neznamená, že nám zaměstnavatel tyto činnosti uložil, může se jednat o aktivitu, kterou jsme vyvinuli z vlastní iniciativy a nekonáme ji proti výslovnému zákazu zaměstnavatele. Tento pojem není nutně vázaný pracovní dobou. Jedná se také o úkony, které jsou potřebné k výkonu práce před počátkem pracovní doby i po jejím skončení. Nicméně za činnost, která souvisí s plněním pracovních povinností zaměstnance,by nebylo možné považovat například cestu do zaměstnání a zpět.
- příčinná souvislost - jedná se o skutečnost, kdy porušení povinností zaměstnancem vedlo ke vzniku škody na straně zaměstnavatele.
- zavinění - odpovědnost zaměstnance může nastat jen tehdy, pokud mu zaměstnavatel prokáže zavinění. Důkazní břemeno tedy leží na straně zaměstnavatele a ten je povinnen dokázat zaměstnancovo zavinění nikoliv, že by zaměstnanec byl povinnen dokázat, že škodu nezavinil. Jedinou vyjímkou je schodek na svěřenýc hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat a rovněž i ztráty svěřených prostředků.
V jaké výši po mně může zaměstnavatel vymáhat škodu?
Pokud škodu neodčiníme uvedením do předešlého stavu, jsme nuceni v případě obecné odpovědnosti nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu v penězích. Úlevou zde může být, že při škodě způsobené z nedbalosti po nás zaměstnavatel nemůže požadovat více jak čtyřapůlnásobek našeho průměrného měsíčního výdělku a to takového, kterého jsme dosahovali v době před způsobením škody (případ, kdy by nám chtěl zaměstnavatel zpětně zvýšit mzdu, aby získal vyšší náhradu). Co se ale týče škody, která byla způsobena v opilosti, po zneužití jiných návykových látek či úmyslně záchrana v podobě čtyřapůlnásobku mzdy zde neplatí a zaměstnavatel po nás může požadovat i náhradu jiné škody např. v podobě ušlého zisku.
Pokud dojde ke společné odpovědnosti zaměstnanců za škodu, přichází na řadu hrazení škody poměrnou částí dle míry zavinění. A to platí i v případě, že se jedná o spoluzavinění zaměstnatele.
Mohu se proti této situaci chránit?
Kromě obecně prospěšné obezřetnosti a doporučení nekonzumovat alkoholické a jiné návykové látky se zde nabízí možnost využít krytí případné škody třetí stranou – tedy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli.
Při výběru řešení krytí této odpovědnosti musíme vzít v úvahu specifika naší práce. Řídíte motorové vozidlo zaměstnavatele? Převzali jste i s písemným potvrzením notebook či mobilní telefon? Jste vysílání na pracovní cesty po ČR či do zahraničí? Toto všechno ovlivňuje nastavení krytí a může rozhodovat o vašem klidném spánku, či velkém překvapení.
V jaké výši bych měl být krytý?
Zde platí pravidlo čtyřapůlnásobku měsíčního výdělku. Samozřejmě je dobré na toto pamatovat i v případě, že nám bude zaměstnavatelem zvýšen plat či mzda a tuto částku aktualizovat. Celková cena bude ovlivněna nejen rozsahem případů, na které se krytí bude vztahovat, ale také spoluúčastí. Zde je možné vybrat zpravidla z několika variant. Můžeme si například vybrat variantu, kdy při vzniku odpovědnosti škody a povinnosti hradit ji, se spolupodílíme na náhradě spolu s pojišťovnou určitým procentem nebo pro náš větši klid můžeme zvolit možnost, kdy v této situaci platíme vždy konkrétní částku a nikdy více. Zde je náš klid vykoupen vyšším pojistným.v