Čtěte také: Týden práce navíc a vyšší důchod o stokoruny
Formulář ke stažení: Přiznání k dani z příjmu fyzických osob
Každoročně stoupá počet penzistů, kteří si v penzi prací nadále přivydělávají. Při práci pouze po dobu např. pěti měsíců během roku 2012 však nestihli pracující důchodci v plné výši uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč.
Pracující důchodci nemohou uplatnit základní slevu na poplatníka až od roku 2013. Za rok 2012 ano.
Měsíční sleva = 2 070 Kč
Pracující penzisté mohli uplatnit u svého zaměstnavatele základní slevu na poplatníka za každý měsíc ve výši 2 070 Kč. V případě, že pracující penzista pracoval po dobu 5 měsíců, tak stihl uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 10 350 Kč (2 070 Kč x 5 měsíců).
V ročním zúčtování, které provádí za zaměstnance zaměstnavatel, nebo v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012 přitom uplatní každý daňový poplatník slevu na poplaníka ve výši 24 840 Kč. Občanům, kteří během roku nevyužili základní slevu na poplatníka v plné výši, tak vznikne přeplatek na dani z příjmu fyzických osob.
Do ročního příjmu 123 650 Kč se daň neplatí
Všichni zaměstnanci s hrubou mzdou do 123 650 Kč za rok 2012 neodvedou na dani z příjmu fyzických osob nic. V případě, že během roku odváděli zálohy na dani z příjmu, protože měli např. příjem 20 608 Kč a pracovali šest měsíců během roku 2012, tak jim vznikne nárok na vratku daně.
Výpočet nulové daňové povinnosti: ((123 650 Kč x 1,34, zaokrouhleno na celá sta dolů) x 15 %) – 24 840 Kč).
Proč podat daňové přiznání?
Pro pracující penzisty, kteří si přivydělávali po část roku, je zpravidla nejvýhodnější podat si daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Od všech zaměstnavatelů, pro které během roku pracovali, je nutné mít „Potvrzení o zdanitelých příjmech ze závislé činnosti“.
Praktický příklad
Penzista Novotný si přivydělával na základě standardní pracovní smlouvy, přičemž pracoval během roku 2012 pouze 5 měsíců. Měsíční příjem pana Novotného byl 20 000 Kč. Z každé měsíční výplaty tedy odvedl pan Novotný zálohu na daň z příjmu fyzických osob ve výši 1 950 Kč ((20 000 Kč x 1,34) x 15 %) – 2 070 Kč). Za 5 měsíců tedy odvedl pan Novotný během roku 2012 na dani z příjmu fyzických osob částku 9 750 Kč. Protože však pan Novotný nevyužil za rok 2012 v plné výši základní slevy na poplatníka, tak podá daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012, aby obdržel vratku daně.
Výpočet vratky daně pana Novotného
Text |
Částka |
---|---|
Úhrn příjmu od všech zaměstnavatelů |
100 000 Kč (20 000 Kč x 5 měsíců) |
Úhrn povinného pojistného |
34 000 Kč (100 000 Kč x 34 %) |
Základ daně zaokrouhlený na sta dolů |
134 000 Kč (100 000 Kč + 34 000 Kč) |
Daň z příjmu |
20 100 Kč (134 000 Kč x 15 %) |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Daň po uplatnění slev |
0 Kč (20 100 Kč – 24 840 Kč) |
Na zálohách během roku zaplaceno |
9 750 Kč |
Pan Novotný obdrží vratku |
9 750 Kč |
Čas strávený vyplňováním daňového přiznání se panu Novotnému vyplatí. Bude mít nárok na vratku daně ve výši 9 750 Kč.
Kteří penzisté mají nárok na vratku daně?
Nárok na vratku daně, při splnění zákonných podmínek, mají např. tito penzisté:
- Penzisté, kteří si po část roku přivydělávali.
- Penzisté, kteří odešli v průběhu roku do penze.
- Občané, kteří dostali během roku výpověď, několik měsíců byli na úřadu práce a následně odešli do penze
Aby těmto občanům vznikl nárok na vratku daně, tak je nutné buď si nechat provést roční zúčtování u posledního zaměstnavatele, nebo si podat sám daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Vratku daně sám od sebe žádný daňový poplatník nedostane. V případě, že nemá občan povinnost podat daňové přiznání, což je případ zaměstnanců mající příjem pouze ze zaměstnání, tak je daňová povinnost splněna zálohami na dani z příjmu. Druhá varianta je možná proto jednodušší, stačí mít povrzení od všech zaměstnavatelů o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2012, které je nedílnou součástí daňového přiznání.
Praktický příklad
Pan Modrý obdržel v prosinci 2011 výpověď. V práci tedy ještě pracoval v lednu a únoru 2012. Od března do října 2012 byl pan Modrý na úřadu práce a v listopadu dosáhl řádného důchodového věku a odešel do penze. Pan Modrý si podá daňové přiznání za rok 2012, protože mu vznikne nárok na vratku daně, i za dva měsíce. Pan Modrý měl hrubou mzdu v lednu a únoru 2012 ve výši 25 000 Kč. Na záloze na dani z příjmu fyzických osob zaplatil dvakrát 2 955 Kč, celkem tedy 5 910 Kč.
Výpočet zálohy na dani z příjmu fyzických osob: 2 955 Kč ((25 000 Kč x 1,34) x 15 %) – 2 070 Kč).
Výpočet vratky daně pana Modrého
Text |
Částka |
---|---|
Úhrn příjmu od všech zaměstnavatelů |
50 000 Kč (25 000 Kč x 2 měsíců) |
Úhrn povinného pojistného |
17 000 Kč (50 000 Kč x 34 %) |
Základ daně zaokrouhlený na sta dolů |
67 000 Kč (50 000 Kč + 17 000 Kč) |
Daň z příjmu |
10 050 Kč (67 000 Kč x 15 %) |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Daň po uplatnění slev |
0 Kč (10 050 Kč – 24 840 Kč) |
Na zálohách během roku zaplaceno |
5 910 Kč |
Pan Modrý obdrží vratku |
5 910 Kč |
Pan Modrý obdrží vratku daně ve výši 5 910 Kč. I pro pana Modrého bylo rozhodné výhodné vyplnit daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012.