Mezi reformními zeměmi, rozdělenými do tří hospodářských zón, se prohlubují rozdíly
Zatímco Balkán trpí sousedstvím Jugoslávie, Společenství nezávislých států je pod vlivem Ruska. Výhledy hospodářského růstu v zemích střední Evropy a pobaltských státech na letošní rok jsou podle renomovaného Institutu pro výzkum hospodářství v Halle (IWH) příznivé. Němečtí experti, které včera citoval list Handelsblatt, považují za důvod tohoto vývoje zlepšení vnějších ekonomických podmínek na světových trzích po překonání asijské a ruské krize a rozbíhající se západoevropskou konjunkturu. Pozitivně jej ovlivňují i vnitřní strukturální reformy v těchto zemích.
IWH odhaduje celkový růst hospodářství ve středoevropském regionu na 3,4 procenta, zatímco v roce 1999 dosáhl pouhých 1,8 procenta. Baltské státy mají šanci zvýšit hrubý domácí produkt o tři procenta. Oproti IWH prognózuje Londýnská banka pro východní Evropu vzestup střední Evropy jen o 3,1 p
rocenta. Nejskeptičtější údaje přináší Hospodářská komise OSN pro Evropu, počítající s třemi procenty. Všechny tři zdroje se nehledě na jistou diferenciaci shodují v tom, že Středoevropané zvyšují svou konkurenceschopnost.Z hlediska základních kritérií ko
nkurenceschopnosti se na špici drží Maďarsko (s vysokou produktivitou, příznivým investičním klimatem a právními předpisy) a také Polsko, představující tvrdé jádro kandidátů na vstup do EU, které jsou svým zahraničním obchodem již tak integrovány, že mohou profitovat na evropské konjunktuře. Mimo tyto dva státy a Českou republiku patří mezi pětici nejúspěšnějších Slovinsko (držící si přední místo v tabulce konkurenceschopnosti z hlediska ekonomické síly, vyrovnanosti platební bilance, podnikatelské etiky a integrace do světové ekonomiky) a Estonsko (úspěšné v prosazování cenové, měnové a politické stability).Ke konci loňského roku dosáhly středoevropské ekonomiky 97 procent úrovně roku 1989 a v nejbližším období by měly překonat tuto historickou mez. Na rozdíl od nich Společenství nezávislých států (GUS) dosahuje teprve 53procentní úrovně. Již tento údaj naznačuje výraznou diferenciaci panující uvnitř reformního světa, který by se dal v podstatě rozdělit na pomyslné tři hospodářské zóny, tedy zmíněné střed
oevropské a pobaltské země, státy jihovýchodní Evropy a GUS, očekávající přibližně 2,5procentní růst. Samotné Rusko by podle IWH mohlo letos počítat s přibližně dvouprocentním nárůstem hrubého domácího produktu, částečně zásluhou vysokých světových cen ropy a zlepšení své konkurenceschopnosti po reálné devalvaci rublu o asi tři čtvrtiny hodnoty. O stabilním hospodářském pohybu, i kvůli málo přesvědčivému vládnímu programu, však experti zatím pochybují. Nedostatečné jsou také strukturální reformy v Bělorusku a na Ukrajině, kde ale politická konstelace naznačuje možnou změnu.Osud jihovýchodní Evropy v loňském roce ovlivňovalo propojení s regionální velmocí Jugoslávií, postižené sankcemi, roztrháním ekonomických kontaktů, což pocítily především Makedonie, Bosna a Albánie. V popředí států této třetí slabé skupiny je podle IWH Bulharsko.
Zdroj: HN z 20. 1. 2000