Potřeba konsolidace státního rozpočtu trápí staronovou koalici
Privatizace, změna penzijního systému a další reformní kroky by mohly ozdravit rozpočtový deficit a podpořit pří
znivý vývoj ekonomiky. Dohoda rakouských sociálních demokratů a lidovců, která ve středu ukončila tři a půl měsíční maratón, přinesla současně i naději na odvalení kamene, který zatěžuje hlavy vídeňských politiků a státní rozpočet. Jeho deficit dosáhl v minulém roce 2,2 procenta, což je sice ve srovnání s rokem 1998 pouze mírné zvýšení, ale na druhé straně tento fakt znamenal vztyčený prst v případě neměnnosti hospodářské politiky. Koaliční smlouva proto na tuto výzvu reaguje příslibem, že do roku 2003 dojde ke snížení deficitu na 1,3 procenta a v roce 2005 až na jedno procento HDP.Ještě v roce 1995 byla alpská republika kritizována Evropskou unií za deficit 5,1 procenta, který se jí však podařilo v roce 1997 stlačit na 1,9 procenta a vysloužit si tak pochvalu OECD. Nynější snižování deficitu vzhledem k odlišným tlakům ze strany odborů a zaměstnavatelských svazů nebude provázeno potleskem, ale komplikacemi. Vláda stojí před nutností prosadit snížení vedlejších nákladů, zavést penzijní reformu, privatizova
t státní podniky, především Telecom a spořitelnu. Někteří experti v této souvislosti vyjádřili jistou skepsi. Celkově však v Rakousku vládne spíše optimistická nálada.Podle posledních průzkumů má pouze čtvrtina Rakušanů obavy z dalšího ekonomického vývoje. Před třemi lety tento názor zastávalo kolem 44 procent respondentů. Jejich optimismus potvrzují statistiky, podle nichž reálný růst hrubého domácího produktu dosáhl za uplynulý rok 2,2 procenta, tedy o 0,2 procenta více, oproti dřívějším odhadům mezinár
odních finančních institucí. Také výhledy na rok 2000 jsou podle Rakouského institutu pro hospodářský výzkum (Wifo) vcelku dobré: růst HDP má dosáhnout 2,8 procenta. K lepšímu výhledu přispěly rostoucí ceny surovin, silný nárůst zakázek v chemickém průmyslu, živá poptávka po investičním zboží v Rakousku i cizině a nakonec očekávání živější průmyslové výroby.Po hubenějších dvou čtvrtletích došlo v polovině loňském roku díky zmáhající se konjunktuře v západní Evropě k obratu v oblasti exportu, který jen v letních měsících povyrostl o deset procent. Podstatnou měrou se na situaci podepsala neutuchající soukromá spotřeba, nadprůměrný zájem projevovali Rakušané například o automobily. Podle expertů Wifo kupní síla domácností byla ovlivněna stoupajícími příjmy,
udržující se cenovou stabilitou a změnami na trhu práce, tedy i poklesem nezaměstnanosti. Ta podle údajů Eurostatu klesla loni na velmi přijatelných 4,2 procenta.Ve srovnání s USA, které mají podobnou míru nezaměstnanosti, je rakouský trh práce mnohem regulovanější. Přesto se na něm projevuje vysoká dynamika. Průměrná délka pracovního poměru je v mezinárodním srovnání velmi nízká, neboť dosahuje jen 5,9 roku, a tím potvrzuje skutečnost relativně vysoké mobility pracovních sil. Není proto udivující nedávné
prohlášení předsedy zemědělské komory Rudolfa Schwarzböcka, podle něhož by zemědělství potřebovalo alespoň dvojnásobný počet sezónních pracovních sil ze zahraničí.Zdroj: HN z 21. 1. 2000
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
Jaguar se stal terčem hromadného posměchu. Vysmívá se mu Elon Musk i automobilka MG
Koncepty a předporudkční auta dokážou být hodně nevšední a originální. Poznat jejich výrobce bývá obtížné, dokážete to?
Tesla kašle na údržbu a prezentuje to jako výhodu. Mezitím německý TÜV Report označuje Model 3 za nejhorší elektromobil, kvůli údržbě
