Investiční a Poštovní bance hrozí potíže. Centrální banka totiž prošetřuje operace, v jejichž rámci se IPB pokusila vyvést ze svého účetnictví úvěry a akcie v hodnotě téměř 70 miliard korun. Po České spořitelně a Komerční bance dopadl účet za riskantní úvěry i na kapitálově nejsilnější banku v zemi. Investiční a Poštovní banka se totiž dostala do podezření, že v rozporu s předpisy vyvedla loni ze svého účetnictví špatné úvěry v hodnotě 12,7 miliardy korun a převedla je na
své dceřiné společnosti. A to není všechno: podobným způsobem se v minulosti IPB zbavila problémových úvěrů a akcií v hodnotě neuvěřitelných 55 miliard korun.Podobné operace jsou ale mnohými ekonomy považovány za neobvyklé, a proto se jejich prošetřením začal zabývat bankovní dohled ČNB. "Vyžádali jsme si celou řadu dokumentů," popisuje situaci člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha. Centrální banka se nyní snaží zjistit, zda převod úvěrů v hodnotě skoro 13 miliard snížil riziko, kterému je banka vystavena.
Pokud by postup IPB nebyl v souladu s pravidly, byla by banka nucena vytvořit rezervy na rizikové transakce ve výši 68 miliard korun. To by se nutně odrazilo v jejích výsledcích. "Pravděpodobně by se v tom případě dostala na hranici kapitálové přiměřenosti," upozorňuje Petr Zahradník ze společnosti Conseq Finance. V praxi by to pro IPB mohlo znamenat riziko uvalení nucené správy.Představitelé IPB ovšem v tuto chvíli dávají najevo, že se v bance nic vážného neděje. "Dodáváme všechny informace, které po nás vyžaduje. Jejímu rozhodnutí se podřídíme," popisuje situaci v bankovním domě jeho mluvčí Barbora Tachecí. "V případě, že bude trvat na opravných položkách, tak rezervy vytvoříme," vyvrací Tachecí obavy okolo těžko vymahatelných úvěrů v hodnotě 12,7
miliardy. Majoritní vlastník IPB, japonská investiční banka Nomura, by zřejmě v podobném případě vytáhla IPB z nejhoršího. Japonská banka chce totiž IPB prodat strategickému partnerovi (v této souvislosti se mluví například o Deutsche Bank nebo o německé pojišťovně Allianz).Podle Zahradníka by ale bylo pro Nomuru vytváření rezerv v IPB velmi nepříjemné. Investiční a Poštovní bance by se totiž v podobném případě výrazně zhoršily hospodářské výsledky. Pokud by Nomura v takové situaci chtěla banku prodat, téměř nic by na jejím prodeji podle ekonomů nevydělala. Důvodem sporných operací v IPB jsou především záruky špatných úvěrů, za které dlužníci ručí svými nemovitostmi.
Na tyto úvěry musejí banky vytvářet opravné položky do plné výše jejich hodnoty. Na rozdíl od polostátních bank, především České spořitelny a Komerční banky, jimž nedobytné úvěry zaplatili daňoví poplatníci, se soukromá IPB musí se zmíněným rizikem vypořádat sama. Především tato skutečnost donutila bankéře převést problematické úvěry na své dceřiné společnosti
.Zdroj: LN z 21. 1. 2000