Zimní zahrada: Nástrahy bydlení za sklem (2.díl)

Vysoké investiční náklady povyšují zimní zahradu na nadstandardní prvek rodinného domu. Proto bychom se nad její budoucí rolí a způsobem využití měli velice pečlivě zamýšlet. Pořizovat si ji bez předchozích racionálních úvah o jejím smyslu, jenom proto, že je to určitý znak společenské prestiže, je stejný nerozum jako vybudovat bazén, v němž se koupeme jen párkrát za sezonu, či pokoj pro hosty, i když vlastně žádné dlouhodobější návštěvy neočekáváme.

Ne dodatečně, ale také ne hned

Z technického pohledu je zimní zahrada klasifikována jako samonosná konstrukce, která se ve své spodní části obvykle kotví do betonového základu, případně zděné podezdívky, a v horní části na přilehlou zeď. Díky své tvarové variabilitě může působit i jako výrazný architektonický prvek. To ale předpokládá, že s ní bude počítáno už v návrhu domu; jen tak může vzniknout kvalitní koncept jednoho stavebního celku s optimálním vyřešením všech detailů a dispozičních návazností.
Pozdější přístavba podle dodatečného projektu znamená vždy velký problém s integrací zimní zahrady do hmoty domu, a to nejen z hlediska estetiky a provozních vazeb, ale přináší také komplikace technického rázu, především s napojením hydroizolace apod.
Přimlouváme-li se za souběžné řešení v projekční fázi, neznamená to, že musí také souběžně probíhat realizace. Vždy je lepší stavět zimní zahradu s určitým časovým odstupem po dokončení vlastní stavby domu, zejména tehdy, je-li klasický zděný. Je to preventivní opatření proti nadměrné vlhkosti, kterou každá taková novostavba vykazuje a která v kompletně proskleném prostoru dá o sobě vědět mnohem více než kdekoli jinde v interiéru.
Pokud neposkytneme vlhkosti čas, aby postupně opustila stavbu přirozenou cestou, stane se zimní zahrada jejím sběračem. A čím horší tepelně izolační parametry bude mít její zasklení, tím bude vnitřní povrch skel chladnější, kondenzace vodních par výraznější a riziko vzniku plísní vyšší. Mimoto nás věčně orosená okna nadlouho připraví o to, na co jsme se těšili nejvíce: o pohledový kontakt s vnějším prostředím.

Připraveno ve spolupráci s časopisem