Teplo: Výhřevnost a účinnost (3.díl)

21.07.2004 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Do budoucích provozních nákladů je nyní nutné promítnout výhřevnost uvažovaného paliva; ta se výrazně liší podle jeho druhu a u většiny je vyjadřována v megajoulech na kilogram. Podle energetické náročnosti stavby si tak lze snadno spočítat, kolik bychom ho teoreticky měli ročně spálit.

Říkáme-li teoreticky, pak to znamená, že ještě zdaleka nejde o definitivní údaj. Je to poměrné číslo, které se bude měnit podle toho, jak účinný je vytápěcí systém, neboli jakou má schopnost "dostat" z paliva maximum jeho energetického potenciálu. Staré kotle na pevná paliva mívaly účinnost jen asi 60 %, plynové asi 70 %, u současných teplovzdušných krbů je to kolem 75 % a moderní zplynovací kotle na dřevo dosahují zhruba 85 %. Nejlépe jsou na tom špičkové kotle na zemní plyn, propan a lehké topné oleje s účinností přes 90 %, přičemž kondenzační plynové kotle dokáží zužitkovat ochlazením spalin i tu část tepla, která u konvenčních kotlů vyletí komínem. To je tajemství jejich zdánlivě nereálné účinnosti (přesněji normovaného stupně využití), která se udává kolem 107 %.

Ona teoretická roční spotřeba paliva samozřejmě o příslušná ztrátová procenta naroste (respektive u kondenzačního kotle se sníží). Teprve potom můžeme vzít v potaz cenu, případně i dopravu, stálé platby či jiné pravidelné výdaje a dojít tak k nějaké konečné sumě.
Připraveno ve spolupráci s časopisem   

Autor článku

 

Články ze sekce: BYDLENÍ