Státní dávky pro OSVČ a zaměstnance

V minulém článku jsme si vypočítáli celkové povinné odvody u OSVČ pana Černého a zaměstnance pana Zeleného. U obou pánů si nyní vypočítáme rozdíl ve výši státních dávek. Vždy je potřeba porovnat daňové zatížení i čerpání státních dávek a rizika. Pro každého mohou být klíčové jiné výhody a podle toho se může rozhodnout, zdali bude OSVČ či zaměstnanec.

TIP: Kompletní přehled všech dávek od státu

Porovnání důchodu

Osobní vyměřovací základ zaměstnance pana Zeleného bude 25 000 Kč. Průměrná mzda pana Zelenéhov současné hodnotě za všechny odpracované roky bude tedy 25 000 Kč.

Osobní vyměřovací základ OSVČ pana Černého nebude 25 000 Kč (300 000 Kč: 12 měsíců), ale 7 500 Kč. Daňový základ pana Černého je totiž 180 000 Kč (300 000 Kč – výdajový paušál 120 000 Kč). Sociální pojištění se platí z vyměřovacího základu, kterým je 50 % z daňového základu, což je v případě pana Černého 90 000 Kč. Osobní vyměřovací základ je tedy 7 500 Kč (90 000 Kč: 12 měsíců).

Tabulka: Výpočet důchodu u pana Zeleného a Černého (dle legislativy roku 2013)

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Od zaměstnance sice inkasuje OSSZ více na důchodovém pojištění, jak jsme si vypočítali v článku, současně však má pan Zelený důchod vyšší o 40 % oproti panu Černému. Vyšší starobní důchod znamená, že by byl vyšší i invalidní důchod, vdovský důchod a sirotčí důchod.

Jak je to u ostatních dávek?

Při stejném příjmu mají OSVČ nejenom výrazně nižší státní důchod, ale rovněž podporu v nezaměstnanosti. Rozdíl je opět cca dvojnásobný.

OSVČ dále nikdy nemají nárok na ošetřovné, když pečují např. o nemocné dítě či nemocného člena rodiny

V případě nemoci jsou rovněž OSVČ bez peněz. V prvních 21 dnech pracovní neschopnosti (mimo první 3 dny) dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. OSVČ nemají v prvních 21 dnech nárok na žádnou mzdovou náhradu, i kdyby si platily dobrovolné nemocenské pojištění, které je pro OSVČ nevýhodné.

OSVČ nesou velké rizika

Osoby samostatně výdělečně činné nesou s výkonem své samostatné výdělečné činnosti značná rizika. Za všechnu činnost jsou zodpovědni. Špatně zaplacené zdravotní pojištění je jejich vinou, je jim vyměřeno penále nebo udělena pokuta, která je následně vymáhána. Zaměstnanci nejsou zodpovědni za odvod povinných odvodů, případné nedostatky jsou záležitostí jejich zaměstnavatele. OSVČ se tak musí potýkat se značnou administrativní zátěží.

• Neplacení faktur od odběratelů je běžnou praxí. Drobní živnostníci ručí celým svým majetkem, zaměstnanec může být při zavinění škody postižen maximálně do 4,5násobku průměrné mzdy (prokázání viny zaměstnanci v takovém rozsahu je však značně problematické).
• Zaměstnanec má při skončení pracovního poměru nárok na výpovědní lhůtu a odstupné. OSVČ končí ze dne na den a bez peněz.
• Zaměstnanci mají ze zákona nárok minimálně na 4 týdny placené dovolené, současným trendem je však firemní benefit 5týdenní dovolené. OSVČ sice mohou čerpat neplacenou dovolenou dle svého uvážení, v praxi však čerpají často během roku týden či dva týdny dovolené, nemohou si to zkrátka tak dlouhé výpadky dovolit.
• Při práci ve svátek, přesčas nebo v noci náleží zaměstnanci příplatek. OSVČ nikoliv.

Firemní benefity

Zaměstnancům jsou mimo hrubé mzdy poskytovány zaměstnavatelem další benefity (např. služební auto, notebook, stravenky, mobil). Výhodou je i daňové osvobození až do částky 30 tisíc Kč za rok na penzijním připojištění, doplňkovém penzijním spoření nebo životním pojištění. Z příspěvku zaměstnavatele do 30 tisíc Kč za rok neplatí zaměstnanec nic na dani z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění.