Gabriela Ivanco: Druhý pilíř představuje značné navýšení administrativních povinností

Jedním z aktuálních témat dneška je zdanění příjmů fyzických osob – došlo oproti loňskému roku k nějakým zásadnějším změnám?

Ano, v souvislosti s vládním daňovým balíčkem schváleným na konci roku 2012 došlo k zásadním změnám. Některé z těchto změn mají omezenou platnost do roku 2015, jiné neomezenou. S ohledem na další chystané změny, které plánuje ministr financí zveřejnit v polovině roku, může trvat faktická platnost těchto změn jen do příští novelizace. V oblasti daní z příjmů fyzických osob se tedy v následujících měsících a letech rozhodně máme na co těšit. Přičemž o tom, zda se pomocí těchto změn podaří dosáhnout cíle, kterým je snížení schodku veřejných financí pod 3 % HDP, se můžeme jen dohadovat.

Kterou z uvedených změn považujete za největší?

Domnívám se, že největší změnou je zavedení solidárního zvýšení daně ve výši 7 % u vysokopříjmových skupin. Nepodléhají mu sice příjmy z (nepodnikatelského) pronájmu, kapitálové nebo ostatní příjmy, ale podnikatelé zaplatí ho tehdy, pokud se jejich zisk za rok 2013 přehoupne přes hranici 1 242 432 korun. Ani zaměstnanci, jejichž úhrn ročních hrubých příjmů přesáhne uvedenou částku, se solidárnímu zvýšení daně nevyhnou. Toto solidární zvýšení daně se navíc nemusí projevit pouze při výpočtu finální daňové povinnosti po uplynutí kalendářního roku, ale také v jeho průběhu. Zaměstnanci s měsíčními příjmy nad 103 536 korun budou z příjmů tuto hranici přesahujících odvádět zálohu na daň ve výši 15 % ze superhrubé mzdy plus 7 % z hrubé mzdy již v příslušném kalendářním měsíci, kdy jejich zdanitelný příjem výše uvedenou hranici přesáhne. Tento postup se vztahuje i na zaměstnance, kteří mají nižší základní mzdu a v konkrétním měsíci překročí výše uvedenou částku, například pouze z důvodu vyplacení ročních bonusů. Navíc žádný zaměstnanec, který se do této situace dostane, nebude moci požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. Pro všechny zaměstnance zatížené byť jen v jednom měsíci solidárním zvýšením daně platí bez výjimky povinnost podávat daňové přiznání. Nárůst administrativy, pozdě podaných přiznání a chyb je tudíž nasnadě.

---

Čtěte také

Daňové slevy pod lupou
Jak si snížit základ daně a uplatnit daňové zvýhodnění?
Nezapomeňte si odečíst hypotéku z daní
II. pilíř – co je dobré vědět, než se rozhodnete
Spořicí účty jsou vhodné pro odkládání peněz na platbu daně
Rok 2013 a daně: Změny v odvodech DPH i danění zaměstnanců
Sociální zabezpečení v roce 2013: Zásadní novinkou je důchodové spoření
Co přináší rok 2013?

---

Co paušální výdaje?

Zde došlo ke změnám u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Procentuální sazby těchto výdajů se sice nemění, u výdajových paušálů ve výši 30 % a 40 % však byla zavedena maximální možná výše těchto paušálních výdajů. V prvním případě se jedná o částku 600 tisíc, ve druhém 800 tisíc korun. Zmíněné opatření postihne především nezávislá povolání jako jsou advokáti, lékaři, auditoři, daňoví poradci, znalci nebo tlumočníci. V praxi to povede k tomu, že pokud lékař, advokát či znalec dosáhne v kalendářním roce příjmů nad dva miliony korun a rozhodne se uplatnit si paušální výdaje, vůči příjmům přesahujícím zmíněnou hranici nebude mít možnost uplatnit jakýkoli výdajový paušál a snížit si tím základ daně. Pro všechny OSVČ, které uplatňují výdajové paušály na příjmy z podnikání, a také pro pronajímatele, kteří využívají výdajové paušály u příjmů z pronájmu, došlo ještě k jedné změně k horšímu. Osoby, jejichž celkový základ daně bude z více než 50% tvořen příjmy, vůči nimž byly uplatněny paušální výdaje, nejsou nově oprávněny uplatnit si slevu na manželku či manžela s nízkými nebo žádnými příjmy ani daňové zvýhodnění na děti. Tato změna může být citelným zásahem do mnoha rodinných rozpočtů.

Pocítí změny například také důchodci, případně jiné specifické skupiny?

Ano, v souvislosti se slevami na dani se nezapomnělo ani na důchodce. Ti aktivní, kteří si k důchodu přivydělávají, přicházejí o možnost uplatnit si slevu na poplatníka, pokud k 1. lednu příslušného zdaňovacího období pobírají starobní důchod.

Vedle výše uvedeného dochází k řadě dalších dílčích změn, které jsou veřejnosti obecně méně známy. Zde lze zmínit např. zvýšení sazby srážkové daně u příjmů vyplácených osobám, které nejsou daňovými rezidenty států Evropské unie nebo států, s nimiž Česká republika uzavřela dohody o zamezení dvojího zdanění, z 15 na 35 %. Toto ustanovení se v praxi dotkne zejména výplat příjmů rezidentům tzv. daňových rájů.

Předpokládám, že i změny v pojistném mohou mít vliv na daň z příjmů fyzických osob. Je to tak?

Ano, je to tak. Zaměstnancům a podnikatelům se ruší maximální výše vyměřovacího základu (tzv. strop) pojistného na zdravotní pojištění. Ten byl v roce 2012 stanoven ve výši 1 809 864 korun ročně. Maximální strop pro odvody na sociální zabezpečení zůstává zachován, ale zvyšuje se na 1 242 432 korun za rok. Na první pohled se zdá, že se nejedná o daňové změny, ale uvědomíme-li si, že částky pojistného odvedeného zaměstnavatelem vstupují u zaměstnanců do superhrubé mzdy, tedy do základu daně, vidíme, že i tyto změny v oblasti pojistného mají vliv na daň z příjmů fyzických osob.

Od 1. ledna 2013 existuje také možnost vstupu do druhého důchodového pilíře. Promítá se toto nějak do zdanění příjmů?

Na samotnou výši daně z příjmů fyzických osob vstup do druhého pilíře vliv nemá. Promítne se však do značného navýšení administrativních povinností, zejména na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec se musí pouze rozmyslet, zdali do tohoto pilíře vstoupí. Pokud ano, pak po uzavření smlouvy s penzijní společností písemně uvědomí svého zaměstnavatele. Od tohoto okamžiku však leží veškerá administrativa na zaměstnavateli. Ten musí počítat měsíční zálohy do druhého pilíře, odvádět je na příslušné speciální účty a zasílat k nim elektronické hlášení. Pokud se pro vstup rozhodne OSVČ, související administrativu sice na ničí bedra nepřesune, ale povinností má výrazně méně než zaměstnavatel, neboť provést povinnou platbu a podat tzv. pojistného přiznání je nutno jen jednou ročně.

Termín podání daňového přiznání se rychle blíží. Existuje nějaká možnost, jak podat přiznání na poslední chvíli? Nebo dokonce jeho podání odložit?

Předně je potřeba si ujasnit, že lhůtou pro podání daňového přiznání se nemyslí, že bude přiznání fyzicky ležet na stole finančního úřadu. Úplně postačí ho k tomuto datu prokazatelně odeslat. Rozhodující je totiž datum na podacím lístku nebo obálce. Daňové přiznání je možné podat také elektronicky, např. prostřednictvím datové schránky. Klasicky známou možností je prodloužení lhůty k podání daňového přiznání udělením plné moci daňovému poradci. V takovém případě se lhůta pro podání přiznání automaticky posouvá až na konec června. Plnou moc ale nesmíte zapomenout poslat í příslušnému finančnímu úřadu do konce původní zákonné lhůty, takže papírování se stejně nevyhnete…

TIP: Aktuální daňové formuláře

V určitých případech lze správce daně požádat o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání. Například pokud pobíráte příjmy také ze zahraničí, jste dlouhodobě nemocní nebo máte nějaký jiný vážný důvod, který vám brání řádně zpracovat a podat přiznání v zákonné lhůtě. Pak vám může finanční úřad prodloužit lhůtu až o tři měsíce. V případě, kdy pobíráte příjmy ze zahraničí, může být lhůta prodloužena až do konce října.