Až příliš zadlužená eurozóna

Kypr je již několikátou zemí eurozóny, která byla nucena požádat o finanční pomoc ostatní členy eurozóny, aby se vyhnula bankrotu státní pokladny a bankovního sektoru zároveň. Řešení kyperských problémů je však unikátní v tom, že finanční injekce z eurozóny byla podmíněna zapojením soukromých střadatelů do záchranného plánu v podobě výrazného seškrtání jejich vkladů převyšujících částku 100.000 eur. Důvodem může být mimo jiné i skutečnost, že většina zemí eurozóny je velmi zadlužená a každá další žádost o finanční pomoc vytváří dost velké tlaky na jejich již tak napjaté rozpočty.

Rapidně rostoucí zadlužení

Zadlužení celé eurozóny dosahuje v současnosti již více než 90 % hrubého domácího produktu euro měnové oblasti. Jak je patrné z uvedeného grafu, již od počátku vzniku eurozóny dosahovalo její zadlužení přibližně 70 % HDP, čili více než je referenční hodnota 60 %, kterou země musí splnit, pokud chce vstoupit do eurozóny. Díky finanční krizi a jejím důsledkům se zadlužení zemí eurozóny zvýšilo v průměru o jednu třetinu. Je tak logické, že v takové situaci se prostor pro případnou finanční injekci krachujícím zemím rapidně zužuje s každou další zemí žádající o finanční pomoc.

Nejvíce zadlužené země eurozóny & ČR

 
Zdroj: Eurostat

Vůbec nejvíce se krize promítla do stavu veřejných rozpočtů v Irsku, kdy se zadlužení této země zvýšilo téměř o celou hodnotu ročního HDP této ostrovní země. Díky tomu, že před krizí bylo, v porovnání s ostatními zeměmi, zadlužení Irska relativně nižší, není tato země nyní nejvíce zadluženou zemí eurozóny. Toto prvenství patří, nikoliv překvapivě, jednoznačně Řecku. Helénská republika je tak zadlužená, že je otázkou zdali své dluhy vůbec někdy splatí a jestli ano, bude to rozhodně běh na dlouhou trať. Minimálně se na změně zadlužení podepsala krize v případě Belgie, jejíž zadlužení se však dlouhodobě pohybuje na úrovni ročního HDP, přesto se však trhy mají v tuto zemi stále důvěru, zatím. Mírnou nervozitu projevili investoři a trhy směrem k Itálii, jejímu eskalaci na dluhopisovém trhu však včeas zabránila Evropská centrální banka.
 
Obecně se dá říci, že země, které byly v minulosti nuceny požádat o finanční pomoc (Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko) ztratily důvěru trhů ani ne tak díky své celkové úrovni zadlužení, ale tempu jeho růstu od roku 2007 (viz graf). Což potvrzuje i fakt, že nejdůvěryhodnější evropská ekonomika Německo je zatížena rovněž velkým dluhem (přibližně 80 % HDP), který však během krize nijak razantně nenarostl. Přesto však nemůže Německo financovat zbytek eurozóny do nekonečna, neboť tím přichází o prostředky, které by jinak mohly být investovány a zhodnoceny vyšším německým růstem v budoucnu.

Změna zadlužení v důsledku krize pro země eurozóny a ČR

 
Pro stanovení změny zadlužení jsme porovnali úroveň veřejného dluhu v roce 2011 a 2007. Zdroj: Eurostat

Z výše uvedeného plyne, že ekonomiky eurozóny byly dost zadlužené již před samotnou krizí, díky které se jejich zadlužení přirozeně ještě více prohloubilo. Snížení současné úrovně zadlužení bude vyžadovat poměrně tvrdá opatření a evropské ekonomiky budou nyní doplácet na to, že žily na dluh i v období silného ekonomického růstu. Zadlužovat se v obdobích, kdy jsme schopni generovat úspory se dlouhodobě nevyplácí a snad se země eurozóny ponaučí a upustí od nezdravého dlouhodobého financování ekonomického růstu dluhem.