Dohoda mezi vedením ČSSD a ODS o snižování schodků státního rozpočtu až k nule v roce 2003 není podle poslance ČSSD Bohuslava Sobotky ve výraznějším rozporu s představami vlády. S ohledem na zlepšený vývoj hospodářství pokládá jeho stranický kolega Michal Kraus dohodu za realistickou: "Při zachování současných trendů jsme i my odhadovali, že schodek státního rozpočtu v roce 2001 by mohl být koncipován ve výši kolem 20 až 25 miliard korun," řekl v reakci
na to, že ODS pro příští státní rozpočet požaduje dvacetimiliardový limit. Střednědobý rozpočtový výhled přitom v pesimistické variantě počítal s prohlubováním schodku v roce 2002 až k 80 miliardám, pokud by vláda pro vylepšení rozpočtu nic nedělala.Poku
d jde o závazek nezvyšovat daňové zatížení Kraus poznamenal, že se pohybuje na samotné hraně možností. Pravděpodobně bude znamenat i konec úvahám o prohloubení progrese u daně z příjmu. Bude ale nutné zvýšit hladinu spotřebních daní směrem k standardům unie. ODS svého smluvního partnera rovněž tlačí k zastavení nárůstu mandatorních výdajů a požaduje konkrétní návrhy. Pouhé vyčlenění části rozpočtových výdajů do sociální pojišťovny problém neřeší. Absolutní snížení sociálních výdajů ale kabinet odmítá.Šlo
by totiž o porušení programového prohlášení a volebních slibů. Zejména jeho místopředseda Vladimír Špidla opakovaně protestoval proti snahám liberálů omezit sociální výdaje. Dohoda však nehovoří o přístupu ke klíčové otázce, kterou je reforma penzijního systému, upozornil místopředseda lidovců Miroslav Kalousek. "Není mi jasné, zda jde o systémové změny nebo o pouhou ekvilibristiku, s jejíž pomocí se dluhy budou ze státních financí přesouvat do jiných segmentů veřejných rozpočtů. Ať již do vysoké ztráty Konsolidační banky (KoB), nebo do nějakých fondů," řekl. Skeptický zůstává Kalousek i k výsledkům tlaku ODS na hospodářskou politiku sociálních demokratů. V posledních dnech podrobil Zemanův kabinet ostré kritice za záměr zdvojnásobit za funkční období státní dluh na 450 miliard korun. ODS nakonec upustila od požadavku zahrnout ztrátu KoB do rozpočtu na letošní rok, trvá však na zprůhlednění činnosti veškerých transformačních institucí a na záruce, že ztráta bude limitována. Podle Krause je možné přislíbit, že nad určitou částku, například 50 či 60 miliard korun, se o ztrátě bude jednat ve sněmovně s tím, že se současně poukáže na prostředky, které jsou k dispozici ve FNM. Striktní limit ztráty je ale nevhodný, neboť výše deficitu se nedá zatím plánovat, řekl.Zdroj: HN z 25. 1. 2000