Severa: Oběti trestných činů mají nárok na finanční pomoc od státu

V dnešním rozhovoru s Jakubem Severou, ředitelem odboru odškodňování z Ministerstva spravedlnosti, se dozvíme, jaké částky mohou požadovat oběti nebo příbuzní obětí trestných činů od státu. Taktéž si vymezíme podmínky, které musí oběť trestného činu splnit, aby vznikl nárok na odškodnění, a nastíníme si budoucnost tématu dle nového návrhu zákonu.

Jste ředitelem odboru odškodňování na Ministerstvu spravedlnosti České republiky. Mohl byste v krátkosti představit zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti?

Zákon č. 209/1997 Sb. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti není žádnou novinkou, účinnosti nabyl již k 1. 1. 1998. Za dobu jeho platnosti Ministerstvo spravedlnosti vyřídilo 1 603 žádostí o peněžitou pomoc, 572 z nich bylo možno vyhovět, na peněžité pomoci stát vyplatil přibližně 46 milionů korun. Účelem peněžité pomoci dle této právní normy je pomoci obětem překonat ztížení jejich sociální situace, k němuž následkem trestného činu dochází, ať již z důvodu pracovní neschopnosti a nutného léčení, či jako následek úmrtí blízké osoby. Je třeba uvést, že peněžitá pomoc od státu nenahrazuje povinnost pachatele trestného činu nahradit škodu, kterou způsobil.

Pomoc se poskytuje pouze na žádost? Jaké částky mohou být poškozenému státem poskytnuty?

Poškozenému, jemuž v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví v určité minimální míře, se poskytne peněžitá pomoc v paušální částce 25 000 korun, nebo až do výše 150 000 korun odpovídající obětí prokázané ztrátě na výdělku či nákladům léčení.

Pozůstalým po těch, kteří následkem trestného činu zemřeli, se poskytuje peněžitá pomoc v paušální částce 150 000 korun, ovšem v případě většího počtu oprávněných osob nemůže celková částka proplacené peněžité pomoci přesáhnout 450 000 korun. Na peněžitou pomoc mají nárok pozůstalí, kteří byli se zemřelým v pokrevním vztahu (byli rodičem, manželem, nebo dítětem zemřelého) a v době jeho smrti s ním sdíleli společnou domácnost, nebo osoby, kterým zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu.

Tento zákon stanovuje, že pomoc bude poskytnuta, pokud škoda na zdraví nebo v důsledku smrti způsobená trestným činem nebyla plně uhrazena. Znamená to, že pokud poškozený bude odškodněn v rámci soudního civilního řízení, již na dané částky nemá nárok?

Nárok na peněžitou pomoc by oběti nevznikl pouze tehdy, pokud by v odpovídající výši skutečně obdržela náhradu škody od pachatele. Bohužel se často stává, že ani uložení povinnosti pachateli k náhradě škody (ať již se tak děje v řízení ve věcech občanskoprávních, nebo v rámci řízení trestního) nevede k reálné náhradě poškozenému, protože pachatel k tomu nedisponuje postačujícím majetkem.

Oběť je povinna využít všech zákonných prostředků, aby uplatnila nárok na náhradu škody na pachateli. Jak tomu máme dle znění zákona rozumět? Musí vždy poškozený trestným činem uplatňovat své nároky přes soudní řízení, dříve než požádá váš odbor o odškodnění?

Ano, Ministerstvu spravedlnosti je přímo zákonem uloženo zohledňovat při posuzování žádostí o peněžitou pomoc to, zda oběť využila všech zákonných prostředků k uplatnění náhrady škody po pachateli. Těmito prostředky zákonodárce míní jak možnost připojení se oběti s nárokem na náhradu škody k trestnímu stíhání pachatele, tak i samostatnou možnost podat proti pachateli žalobu ve věcech občanskoprávních.

V Poslanecké sněmovně je zákon o obětech trestných činů, který velmi mění systém odškodňování obětí trestných činů. Můžete představit hlavní novinky a výše odškodnění?

Připravovaný zákon o obětech by měl změnit základní podmínky pro vznik nároku na peněžitou pomoc při škodě na zdraví, které se nyní odvíjí od výše tzv. bodového hodnocení bolesti ve smyslu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.

Nově je navrhováno, aby se hranice zohlednitelné újmy pro vznik nároku na peněžitou pomoc odvíjela od závažnosti způsobené zdravotní újmy tak, jak je tato definována v předpisech trestního práva. Kromě toho je navrhováno prodloužení lhůt pro podání žádosti o peněžitou pomoc (z jednoho na dva roky ode dne, kdy se oběť dozvěděla o vzniku škody, nově je též zavedena objektivní propadná lhůta v délce 5 let ode dne spáchání trestného činu), paušální částky peněžité pomoci jsou navrhovány ve výši 50 000 korun pro osoby, jimž byla způsobena těžká újma na zdraví a v případě prokázaných škod bude možno poskytnout peněžitou pomoc až do výše 200 000 korun. Pozůstalým by pak měla být poskytována peněžitá pomoc v paušální výši 200 000 korun (175 000 korun pro sourozence) a ve svém součtu by celková pomoc poskytovaná pozůstalým neměla přesáhnout částku 600 000 korun.

V neposlední řadě je též nově zaváděn příspěvek na odbornou psychoterapii či fyzioterapii ve výši 50 000 korun obětem trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti či týraným dětem, jimž vznikla nemajetková újma. Z procesního hlediska je zásadní změnou přesun celého rozhodování o peněžité pomoci do správního řízení, se všemi obvyklými procesními právy a povinnostmi účastníků.

Poskytuje váš odbor vzorové formuláře pro uplatnění nároků? Mohou se na Vás oběti trestných činů obracet i pro odborné konzultace?

Odbor odškodňování zasílá v odůvodněných případech žadatelům o peněžitou pomoc dotazník, který jim napomůže uvést veškeré rozhodné skutečnosti a připojit všechny potřebné listiny pro řádné vyřízení jejich žádosti, nejde však o povinný formulář. Tento dotazník je volně ke stažení na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Pracovníci odboru jsou samozřejmě připraveni zodpovědět telefonické či e-mailové dotazy občanů, kteří zvažují, zda o peněžitou pomoc požádat či potřebují pomoc či radu.

Co byste poradil našim čtenářům v případech, kdy se jim stal trestný čin a vznikla jim újma na zdraví k efektivnímu získání svých nároků?

Nejvhodnějším způsobem bude vyhledat služeb profesionála, ať již advokáta, nebo některé z nevládních organizací specializujících se na pomoc obětem, kupříkladu Bílého kruhu bezpečí, které jsou schopny poskytnout i právní pomoc.

Pokud jde o peněžitou pomoc od státu, naprosto zásadní podmínkou je zachování propadné lhůty, která nyní činí 1 rok ode dne, kdy se oběť o vzniku škody dozvěděla, neboť zmeškání této lhůty nelze žádným způsobem napravit. Při prokazování vzniku i výše zohlednitelné škody pro účely žádosti o peněžitou pomoc bude také vhodné, pokud si oběť zachová všechny listinné podklady (účtenky z lékáren, doklady o proplacených regulačních poplatcích apod.), kterými bude v budoucnu výši vzniklé škody prokazovat.

Děkuji Vám za rozhovor, Zbyněk Drobiš, Finance.cz