Česká ekonomika je stabilní, otázkou zůstává, jak se dostat k růstu

Odborníci se při diskuzi nad stavem české ekonomiky shodli na současné makroekonomické stabilitě České republiky, ovšem pozastavili se nad příčinami pomalého ekonomického růstu. Mezi hlavní faktory, o nichž se debatovalo, patřila fiskální opatření, chování spotřebitelů, nezaměstnanost či export.

Fiskální konsolidace

Hodnocení vlivu fiskální politiky na stávající a prognózovaný výkon ekonomiky řešila většina přítomných ekonomů. „Pokud očistíme loňské údaje o rozpočtovém hospodaření o jednorázové vlivy, pak se ukazuje, že letošní předpokládaný fiskální vývoj bude působit mírně na podporu ekonomického růstu,“ komentoval situaci Luděk Niedermayer, předseda Vědeckého grémia ČBA.

Proběhlou domácí fiskální konsolidaci hodnotí jako správný krok Vladimír Dlouhý z Goldman Sachs, aktuální vývoj ekonomiky a prognóza jejího dalšího vývoje však indikují, že by fiskální politika mohla být mírně volnější. Vladimír Dlouhý také upozornil na to, že stávající kombinace uvolněné měnové politiky a přísné fiskální politiky je „nelehkým mixem“.

V další části diskuse byla shoda na tom, že ekonomické oživení bude podpořeno větší konkurenceschopností ekonomiky, vyvolanou jednak nedávným oslabováním kurzu, ale také mzdovou zdrženlivostí i úsporami dalších nákladových faktorů v rámci reakce firem na složitou odbytovou situaci. Současně však existuje riziko, že se takové přizpůsobování nepříznivě promítne do spotřebitelského sentimentu domácností, což by mohlo působit proti rýsujícímu se oživení.

Rostoucí úspory domácností a nízká spotřeba

Chování spotřebitelů ukazuje na stále rostoucí míru úspor domácností, která loni dosáhla rekordních 12,7 %. Za sklonem domácností k úsporám stojí nejistý výhled jejich příjmů. Ekonomové sledují data o spotřebitelské důvěře, která zveřejňuje ČSÚ. „Spotřebitelská důvěra je spolehlivým vodítkem vývoje soukromé spotřeby, ovšem s nestabilním zpožděním,“ upozornil Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. Navzdory nejčerstvějším dubnovým údajům o spotřebitelské důvěře, které přinesly jisté zklamání, zůstává v platnosti odhad zmírnění meziročního propadu spotřeby. Otázku, zda se její část nepřesunula do zahraničí vlivem častého nakupování zahraničních produktů, vnesl do debaty David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. Tento trend by však neměl mít reálných dopad na vývoj HDP.

Všichni účastnici debaty se také shodli, že kondice a perspektiva ekonomiky jsou významně ovlivňovány „měkkými“ faktory, jako jsou důvěra v hospodářskou politiku vlády a její kontinuitu, vnímaní korupce, transparentnost institucí, kvalita a nestrannost statní správy a další. Tyto faktory významně ovlivňují nahlížení ekonomických subjektů na budoucnost a jejich spotřební či investiční rozhodování. Bylo konstatováno, že hodnocení těchto faktoru nevyznívá v případě české ekonomiky dobře.

Kde hledat český růst?

Na chybějící investiční impuls, který stál za růstem potenciálu ekonomiky na začátku předchozího desetiletí, upozornil ekonom David Marek. Zopakování „růstové strategie 2000“, zahrnující extenzivní růst ve formě zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu, pak označil jako nepravděpodobné Luděk Niedermayer. Podle něj má ČR již nyní velmi vysoký podíl průmyslu na HDP a jeho udržení samo o sobě bude úspěchem. Mezi fakta slibující oživení domácí ekonomiky pak zařadil Niedermayer velkou diverzifikovanost a sofistikovanost české ekonomiky oproti řadě konkurentů, lepší infrastrukturu a vysoce atraktivní mix nákladů a kvality, vč. pracovní síly, stejně jako potenciál na poli vědy a výzkumu.

Zdroj: Česká bankovní asociace