Dolarizace v Ekvádoru není všelékem

Nejvyšší inflace ze všech států Latinské Ameriky, vysoká nezaměstnanost a hospodářský pokles byly hlavními důvody nedávného státního převratu. Především v důsledku odbytových potíží hlavních vývozních plodin se Ekvádor dostal do vleklé hospodářské krize. Ta v loňském roce znehodnotila národní měnu sucre o dvě třetiny, v prvním týdnu roku letošního pak sucre oslabil o dalších 17 procent. Hospodářský pokles za loňský rok se odhaduje na více než sedm procent, nezaměstnanost se v současnosti blíží dvaceti procentům.

Ekvádor patří mezi poměrně málo rozvinuté agrární země, většina jeho obyvatelstva je zaměstnána v zemědělství. V loňském roce se stal vůbec první zemí v historii, která vyhlásila neschopnost splácet své závazky z takzvaných Bradyho obligací vydaných jako nástroj řešení dlužnické krize latinskoamerických zemí v osmdesátých letech.

Ve snaze čelit hospodářským potížím oznámil počátkem ledna bývalý prezident Jamil Mahuadabude, že ekonomika bude dolarizována a národní měna se fixně připoutá k americkému dolaru v kursu 25 000 sucre za USD, přičemž všechny větší transakce se povedou v dolarech. Ekvádor se tak měl stát po Argentině druh

Představitelé Mezinárodního měnového fondu (MMF) hodnotili před časem úmysl dolarizace s určitými rozpaky, neboť není žádným zázračným receptem na vyléčení hospodářských potíží a jeho realizaci musí provázet značná dávka rozpočtové disciplíny. Generální ředitel MMF Michel Camdessus tehdy řekl, že dolarizaci sice nepokládá za nejlepší řešení,

Určitým paradoxem vojenského převratu v Ekvádoru je skutečnost, že přestože byl jeho nejdůležitější příčinou odpor proti dolarizaci ekonomiky, země tento "recept" ještě nehodlá opustit nadobro. Nový prezident Gustavo Noboa si totiž po převzetí moci pospíšil s prohlášením, že bude pokračovat v ekonomické politice svého předchůdce a zavede americký dolar jako národní měnu.

Zdroj: HN z 26. 1. 2000