Kde jsou v EU nejvyšší a nejnižší daně?

Daňové zatížení (tedy veškeré daně, včetně povinného pojistného) se vyjadřuje v procentem k hrubému domácímu produktu státu. Např. daňové zatížení neklesá pouze z důvodu poklesu daňových sazeb, ale rovněž z důvodu nižšího daňového výběru, např. při ekonomických problémech se vybere na daních méně než v minulém roce (daňový výběr totiž klesá rychleji než hrubý domácí produkt).

• Během let 2010 až 2011 nejvíce stouplo daňové zatížení v Portugalsku (z 31,5 % na 33,2 %), Rumunsku (z 26,7 % na 28,2 %) a Francii (z 42,5 % na 43,9 %). V uvedeném období nejvíce kleslo daňové zatížení v Estonsku (z 34,1 % na 32,8 %), Švédsku (z 45,4 % na 44,3 %) a Litvě (z 27 % na 26 %).

Nerozhodují pouze nízké daně

Při celosvětovém srovnání jsou nejnižší daně v tzv. daňových rájích, kde se neplatí téměř žádné daně (např. Barbados, Belize nebo Seychely a Svatá Lucie). Mimo daňové ráje je velmi nízké daňové zatížení rovněž v zemích bohatých na ropu (např. v Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu nebo Spojených Arabských Emirátech). Počet firem, které se stěhují do daňových rájů, kde se vybírají minimální daně, v posledních letech stoupá. V některých daňových rájích se neodvádí téměř žádné daně, přesto jsou atraktivními lokalitami např. Nizozemí, Lucembursko nebo Hongkong. Důvody pro přesunutí firmy do daňového ráje nejsou jenom minimální daně, ale rovněž snížení administrativní zátěže, dostatečná legislativní ochrana. Renomovaná adresa je pro byznys důležitá, což právě Nizozemí nebo Lucembursko splňují.

• Proto renomované firmy sídlí i v zemích Skandinávie. Důvodem je výborně nastavené podnikatelské prostředí, fungující legislativa, podpora investic, propracované obchodní zákony, a zdravá regulace ekonomického prostředí.

Daňové zatížení v EU

Rozdíly v celkové míře zdanění jsou mezi jednotlivými členskými zeměmi EU poměrně značné, rozdíly jsou až dvojnásobné.

• Z členských zemí EU bylo za rok 2011 nejnižší daňové zatížení v Litvě (26 % k HDP), Bulharsku (27,2 % k HDP), Rumunsku (28,2 % k HDP), Slovensku (28,5 % k HDP) a Irsku (28,9 % k HDP).
• Nejvyšší daňové zatížení z členských zemí EU za rok 2011 bylo v Dánsku (47,7 % k HDP), Švédsku (44,3 % k HDP), Belgii (44,1 % k HDP), Francii (43,9 % k HDP), Finsku (43,4 % k HDP), Itálii (43,4 % k HDP) a Rakousku (42,0 % k HDP). Hlavním důvodem vysokého zdanění v Dánsku, i ostatních severských zemích, jsou vysoké sociální jistoty, které jsou občanům ve Skandinávii zaručeny. V Dánsku bylo nejvyšší zdanění v roce 1993, následně však proběhlo několik daňových reforem a daňové zatížení pokleslo. V zemích Skandinávie je sice vysoké daňové zatížení, současně však jsou podmínky pro byznys výborné, daňové povinnosti zaberou výrazně méně času než v ostatních zemích. Daňová jednoduchost, přehlednost a jednoznačnost, to jsou důvody, proč je daňová soustava v severských zemích hodnocena velmi dobře.
• Daňové zatížení v Česku (34,4 % k HDP) je 15. nejvyšší z členských zemí EU. Ve čtrnácti členských zemích je tedy daňové zatížení vyšší a ve dvanácti nižší než v Česku. V mezinárodním srovnání je v Česku vysoké především sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a zaměstnanci.

Daňová soustava Litvy a Dánska

• Nejnižší daňové zatížení je v Litvě, kde je zavedena rovná 15% daň z příjmu fyzických osob i právnických osob. Rovněž DPH je v rámci zemí EU mírně podprůměrná (základní sazba DPH činí 21 %, snížená sazba 9 % a 5 %).
• V Dánsku je zavedeno značně progresivní zdanění příjmů fyzických osob. Daň z příjmu se odvádí na dvou úrovních, centrální a místní. Horní sazba daně z příjmu činí až 55,6 %. Sazba daně z příjmu právnických osob činí 25 %. Dánsko je jedinou členskou zemí EU, kde je stanovena jednotná sazba DPH (25 %).

Daňové zatížení v zemích OECD (v % k HDP, za rok 2011)

Pramen: Eurostat, Pressmitteilung Nr. 68/2013