Je možné zvýšit výdaje státu, změnit ekonomiku, nebo jen řečnit, míní list Sme
Slovensko se svou více než 20procentní mírou nezaměstnanosti ze závěru loňského roku zařadilo na první místo evropského žebříčku. Počet evidovaných nezaměstnaných se v prosinci zvýšil na rekordních 535 211 nezaměstnaných.
Nezaměstnanost na Slovensku je příliš vysoká bez ohledu na to, kterému oficiálnímu číslu věříme (nejnižší a nejdůvěryhodnější ukazuje kolem 17 procent, nejvyšší se pohybuje těsně nad 20 procenty). Nervozita politiků i obyvatelstva se proto dá pochopit - s výjimkou Španělska nejsou podobná čísla v západní ani střední Evropě obvyklá a hlavně se zdá, že z pasti vysoké nezaměstnanosti se Slovensko hned tak nedostan
e, napsal včera deník Sme.Je proto přirozené, když ze strany voličů zaznívá hlasité volání, aby vláda, "něco udělala". Něco je potřeba dělat, na úspěšné snižování počtu lidí bez práce je však klíčové použít správné léky.
Nezaměstnanost může mít dvě základní příčiny. První je příliš nízká poptávka v ekonomice. Na tuto teorii se odvolávají stoupenci větších vládních výdajů jako léku proti nezaměstnanosti. Ty by prý stimulovaly hospodářství a vyvedly tak zemi z pasti. Podobné teorie už příliš neuznávají
ani ve velkých, uzavřených ekonomikách. V malé otevřené ekonomice slovenského typu jsou však úplně zvrácené - vyšší výdaje státu se jenom v malé míře projeví vyšší poptávkou po domácích výrobcích. Většina se naopak "přelije" do kupování dováženého zboží a služeb. Tím se slovenské nezaměstnanosti příliš nepomůže, jen se vyrobí veliká díra v zahraničním obchodě, přesně jako v letech 1996 až 1998.Druhou možnou příčinou nezaměstnanosti jsou strukturální problémy na straně nabídky - lidé se kvůli špatné bytové politice nemohou stěhovat za prací, nepružné pracovní předpisy omezují zájem zaměstnavatelů o pracovní síly, mnohým lidem chybí vzdělání nebo schopnosti, aby si dokázali najít práci, a někdy systém sociálních dávek nemotivuje k práci tu část obyvatelstva,
která by měla jen nízké platy. Zde všude je prostor, aby vláda zasáhla, a zejména změnou zákonů či své politiky skutečně pomohla zmenšit alespoň některé uváděné příčiny vysoké nezaměstnanosti.Podobná opatření sice fungují, pro většinu voličů jsou však příliš všeobecná a těžko pochopitelná. Mnohá z nich by navíc narazila na odpor odborů či jiných zájmových skupin. I při jejich uplatnění bychom na razantnější snížení nezaměstnanosti museli počkat několik let, což je z krátkozrakého hlediska politiků a část
i veřejnosti pozdě. Proto budeme nadále svědky řečí o tom, že je něco třeba dělat, a volání po vyšších výdajích. Skutečných řešení však velmi přibývat nebude.Zdroj: HN z 27. 1. 2000