Medián mzdy je při mzdových porovnání výstižnější než průměrná mzda, neboť průměrná mzda je nadhodnocena příjmy nejlépe ohodnocených zaměstnanců. Průměrná mzda se ve všech členských zemích Evropské unie čím dál více vzdaluje představě běžného zaměstnance. Mzdy nejlépe placených zaměstnanců stoupají nejvíce. Medián mzdy je mzda zaměstnance nacházejícího se se svojí mzdou při seřazení všech mezd od nejvyšší po nejnižší přesně uprostřed. Proto bývá medián mzdy někdy nazýván "skutečnu průměrnou mzdou".
Kdo má nízký příjem?
Dle definice Wirtschafts- und Sozialwissenschaftlichen Institut (WSI) se na nízkou mzdu považuje mzda, která nedosahuje 60 % mediánu mzdy.
Každý šestý zaměstnanec v Evropské unii je tedy špatně placený, neboť jeho mzda nedosahuje 60 % mediánu mzdy. V celé Evropské unii má 17 % zaměstnanců mzdu nižší než dvě třetiny mediánu mzdy.
Jistě není bez zajímavosti, že nejméně zaměstnanců s nízkou mzdou je ve Švédsku (2,5 %), Finsku (5,9 %) či Dánsku (7,7 %), tedy zemích, kde není zavedena minimální mzda. Kolektivní vyjednávání má v severských zemích velkou tradici, proto mají i zaměstnanci vykonávající pomocné práce poměrně vysokou mzdu, vyšší než by jim zaručovala minimální mzda stanovena zákonem. Například ve Švédsku je cca 70 % zaměstnanců členem odborů a téměř v 90 % jsou ve firmách uzavírány kolektivní smlouvy. Obdobná situace je i ve Finsku nebo Dánsku.
Ve Skandinávii jsou nízké mzdové rozdíly. Stejně jako je poměrně málo zaměstnanců pracujících za nízkou mzdu, tak má méně zaměstnanců než v ostatních členských zemích EU nadstandardní mzdy. Sociální stát má ve Švédsku dlouholetou tradici.
Pomáhá i vysoké nastavení minimální mzdy
V některých západoevropských zemích (např. Lucembursku, Francii, Belgii nebo Nizozemí) je minimální mzda poměrně vysoká a dosahuje více než 40 % průměrné mzdy. Správné nastavení minimální mzdy tak pomáhá zvyšovat i atraktivitu pomocných prací a pomáhá snižovat mzdové rozdíly v zemi.
Naproti tomu v Česku nebo Rumunsku je minimální mzda poměrně nízká a v roce 2012 nedosahovala ani 32 % minimální mzdy. V Česku dle uvedené studie má 18,1 % zaměstnanců nižší než dvě třetiny mediánu mzdy.
Kde má každý čtvrtý zaměstnanec nízkou mzdu?
Nejvíce zaměstnanců pracuje za nízkou mzdu v Lotyšsku (27,8 %), Litvě (27,2 %), Rumunsku (25,6 %) a Polsku (24,2 %). Ze západoevropských zemí je nejvíce zaměstnanců špatně placených v Německu (22,2 %). Německo taky patří mezi členské země EU, kde není minimální mzda stanovena zákonem.
Kolektivní vyjednávání má silný vliv na výši nízkých mezd. Například v Německu je ve společnostech, kde se nevede kolektivní vyjednávání dokonce 31 % zaměstnanců s měsíční mzdou pod úrovní dvou třetin mediánu mzdy, naproti tomu ve společnostech, kde se vede kolektivní vyjednávání je pouze 12 % zaměstnanců "špatně" placených.
Kolik zaměstnanců pracuje za nízkou mzdu v zemích EU (%)
Země |
Počet zaměstnanců (v %) |
Země |
Počet zaměstnanců (v %) |
---|---|---|---|
Lotyšsko |
27,8 |
ČR |
18,2 |
Litva |
27,2 |
Nizozemí |
18,1 |
Rumunsko |
25,6 |
Slovinsko |
17,1 |
Polsko |
24,2 |
Portugalsko |
16,1 |
Estonsko |
23,8 |
Rakousko |
15,0 |
Kypr |
22,7 |
Španělsko |
14,7 |
Německo |
22,2 |
Lucembursko |
13,1 |
Velká Británie |
22,1 |
Itálie |
12,4 |
Bulharsko |
22,0 |
Dánsko |
7,7 |
Irsko |
20,7 |
Belgie |
6,4 |
Maďarsko |
19,8 |
Francie |
6,1 |
Slovensko |
19,0 |
Finsko |
5,9 |
Malta |
18,3 |
Švédsko |
2,5 |
Pramen: Böckler Impuls 10/2013