Sprchový kout (1.díl)

Sprchový kout je poměrně široký pojem, pod nímž si lze představit třeba jen obyčejnou skládací zástěnu nad částí vany, samostatnou kabinu, ale také technicky důmyslný box s celou řadou hydroterapeutických funkcí.
Skutečný sprchový kout je ale vždy samostatný, s vlastním přívodem vody, vlastním odpadem a samozřejmě s vlastní sprchovou armaturou. Z těchto důvodů je třeba rozhodnout se pro něj zavčas, a to ještě před stavbou domu nebo před kompletní rekonstrukcí stávající koupelny.
Tvar a umístění sprchového koutu vždy podmiňují prostorové možnosti a dispoziční řešení místnosti. Někdy stačí nevyužitá nika, jindy záměrně vyzděný výklenek, v obou případech ovšem s bezchybnou izolací pod keramickým obkladem - a základ sprchového koutu je na světě. Většinou však přichází v úvahu volná část stěny nebo roh.
V prostorově velkoryseji řešených koupelnách lze umístit takové zařízení volně kamkoli, naopak ve stísněných podmínkách bude nejlepší volbou tvarově úsporná a v nohách zúžená vana, na níž v různých sestavách dosedá sprchová vanička. Není pak problém dokoupit samostatně zástěnu a sprchový set. Stejně tak si lze samozřejmě pořídit takto kombinovanou vanu už s kompletně vybaveným sprchovým koutem.
Onen zmíněný výklenek, případně roh koupelny, to znamená prostor ze tří či alespoň ze dvou stran obezděný, představuje sprchový kout v pravém slova smyslu. Na jeho podlaze s osazenou kanalizační vpustí může být položena keramická dlažba v protiskluzové úpravě (podlaha musí být samozřejmě vyspádovaná), nebo lze využít sprchové vaničky. Při vhodné skladbě podlahy, respektive stropu, lze vaničku zapustit do podlahy. Takový kout pak stačí opatřit vlastně jen sprchovými dveřmi.
V ostatních případech, kdy sprchu chrání ze stran kromě dveří ještě skleněné či plastové zástěny, bychom měli mluvit spíš o sprchové kabině, bez ohledu na to, zda je přisazena ke zdi nebo umístěna volně v prostoru.
Nabídka kompletně zařízených sprchových kabin stejně jako jednotlivých prvků - zástěn, vaniček a dveří - je dostatečně pestrá. Nejjednodušší je pochopitelně koupit kabinu jako celek, neboť odpadá riziko, že jednotlivé díly nebudou vzhledem k různým výrobcům ideálně pasovat, což se může stát hlavně u rozměrově a tvarově nestandardních vaniček. V atypickém prostoru, v podkroví, kde přichází individuální sestava nejspíš v úvahu, bude lepší nechat vyrobit zástěnu přesně na míru.
Zástěny se vyrábějí plastové nebo skleněné, průhledné, matné nebo dekorované, v případě skla se speciální povrchovou úpravou bránící ulpívání nečistot nebo bez ní. Dveře sprchového koutu mohou být posuvné, které se využívají nejčastěji, protože zaberou nejméně prostoru, ale i otočné jednokřídlové (levé či pravé), dvoukřídlové, které jsou na prostor naopak nejvíce náročné, dále sklapovací, předsunuté (se systémem otevírání jako u moderní tramvaje) aj.
Stejně tak si lze vybrat podle potřeby s široké řady sprchových vaniček, jak co do tvarů a rozměrů, tak materiálového provedení. Trh nabízí vaničky čtvercové, obdélníkové, polygonální, čtvrtkruhové (do rohu), půlkruhové a kruhové (do volného prostoru), v různých velikostech a s hloubkami od 2,5 až po 28 cm. Hluboké vaničky (zpravidla nad 20 cm) však vyžadují přepad, mělké zase široký odpadový otvor. Pokud jde o materiál, volit lze mezi sanitární keramikou, akrylátem a smaltovanou ocelí, ale existují i výrobky z umělého kamene. Smaltové vaničky se obezdívají a obkládají, plastové a keramické, které mají obvykle čelní kryt, se usazují rovnou na hrubou podlahu a zatmelí se jen spáry mezi vaničkou a zdí. Akrylátový kryt lze eventuálně zakoupit i samostatně. Nesmírně důležité je hledisko bezpečnosti: pokud nemá vanička protiskluzné provedení, musíme na její dno položit rohož.
Kromě vlastní sprchy, která může mít i několik nastavitelných funkcí, tvoří sprchový set také baterie. Ta by měla být rozhodně podomítková, aby v poměrně omezeném prostoru sprchového koutu nepřekážela. Z ekonomických důvodů jsou pro tento účel nejvhodnější úsporné baterie termostatické s nastavitelnou konstantní teplotou vody a pojistkou proti možnému opaření.
Vrcholem v oboru sprchových zařízení jsou víceúčelové masážní boxy, představující ze všech stran uzavřený komplet s osazenou vaničkou a se sprchovým panelem nebo sloupem. Umožňují využívat různých hydroterapeutických procedur, některé jsou kombinované například s infrasaunou a podobně. Sprchový panel s masážními tryskami lze dodatečně instalovat i do běžných sprchových kabin - nezbytný je ovšem elektrický přívod se samostatným jištěním.

Připraveno ve spolupráci s časopisem