Sociální vyloučení občanů je nepříjemné pro všechny, pro samotné postižené rodiny, stát i ostatní občany. Čím méně občanů má velké finanční problémy, tím lépe pro všechny. Finanční nedostatek totiž omezuje přístup k bydlení, jídlu, zdraví, vzdělávání a samozřejmě aktivní začlenění do společnosti.
Dle evropské definice trpí domácnosti materiálovým nedostatkem, když mají problémy uhradit z finančních důvodů minimálně čtyři z následujících devíti výdajů:
- Nájemné a poplatky spojené s bydlením, dostatečné vytápění domu či bytu, nečekané větší výdaje (např. větší opravy), každý druhý den maso, ryby nebo ekvivalentní příjem bílkovin, týdenní dovolenou na jiné místo, auto, pračku, televizi nebo telefon.
Některé domácnosti si úmyslně nepořizují auto, televizi nebo necestují na dovolenou, materiálovou chudobou však trpí domácnosti, které si nemohou některé z uvedených věcí dopřát z nedostatku finančních prostředků.
Dlouhodobá nezaměstnanost je problém
Nejvíce "materiálovou chudobou" v Evropě trpí dlouhodobě nezaměstnaní občané, kteří jsou odkázáni na sociální dávky. Dále mají problémy platit nezbytné výdaje v každodenním životě domácnosti s jedním rodičem, domácností pouze s jedním příjmem nebo jednočlenné domácnosti penzistů.
V západní Evropě se fakticky téměř nikdo nemusí vzdát pračky, televize nebo telefonu. Občané ve špatné finanční situaci však nemají dovolenou, výrazně omezují nákup i potravin, vyšší výdaje jsou značný problém a auto je nepotřebné.
Z věčného hlediska se žije v Česku velmi dobře, "materiálovou chudobou" je postiženo pouze 6,1 % občanů, což je pod průměrem EU (8,8 %). Řadíme se na úroveň Belgie, Francie nebo Německa. Z východoevropských zemí jsme na tom v Česku jednoznačně nejlépe.
"Materiálovou chudobou" trpí více lidí
V roce 2008 žilo v Evropské unii v "materiálové chudobě" 41,4 miliónů občanů, v roce 2011 již však 43,5 miliónů občanů. Hradit základní výdaje je pro řadu domácností velký problém.
V jedenácti členských zemích EU klesl počet občanů žijících v "materiálové chudobě" (měřeno v procentech oproti předchozímu období), nejvíce potom v Rakousku a Polsku.
V sedmnácti členských zemích EU počet občanů žijících v "materiálové chudobě" stoupl, nejvíce v Nizozemí (pořád má však Nizozemí třetí nejnižší počet občanů žijících v a Španělsku.
Švédové a Lucemburčané neznají materiálovou chudobu
Materiální problémy mají častěji domácnosti odkázané na sociální dávky či neúplné domácnosti.
Nejvíce občanů má těžkosti s hrazením důležitých základních výdajů v Bulharsku (44 %) a Lotyšsku (31 %). Následuje Rumunsko (29 %) a Maďarsko (23 %).
Naproti tomu hradit základní výdaje není problém pro občany v Lucembursku a Švédsku (pouze 1,2 %).
Počet občanů žijících v materiálové chudobě (v %)
Země |
Počet občanů (v %) |
Země |
Počet občanů (v %) |
---|---|---|---|
Bulharsko |
43,6 |
Malta |
6,3 |
Lotyšsko |
31,4 |
Slovinsko |
6,1 |
Rumunsko |
29,4 |
Česko |
6,1 |
Maďarsko |
23,1 |
Belgie |
5,7 |
Litva |
18,5 |
Německo |
5,3 |
Řecko |
15,2 |
Francie |
5,2 |
Polsko |
13,0 |
Velká Británie |
5,1 |
Itálie |
11,2 |
Rakousko |
3,9 |
Kypr |
10,7 |
Španělsko |
3,9 |
Slovensko |
10,6 |
Finsko |
3,2 |
EU27 |
8,8 |
Dánsko |
2,6 |
Estonsko |
8,7 |
Nizozemí |
2,5 |
Portugalsko |
8,3 |
Švédsko |
1,2 |
Irsko |
7,5 |
Lucembursko |
1,2 |
Pramen: Eurostat und Statistisches Bundesamt: Europa 2020 - Die Zukunftsstrategie der EU