Bankovní unie: o krok blíže

Jaký byl výsledek tohoto jednání a jaké kroky scházejí k vytvoření kompletní bankovní unie v EU? Na tyto otázky odpovíme v následujících řádcích.

Prolomení bludného kruhu

Nedávný dvoudenní summit představitelů členských zemí Evropské unie se nezabýval „pouze“ řešením stávajících ekonomických problémů, ale pozornost byla věnována i prohloubení integrace v bankovní oblasti. Zatímco uplynulá vrcholná jednání na půdě EU se nesla ve znamení řešení akutních či přetrvávajících dluhových problémů jednotlivých zemí, nyní se přechází k vytváření komplexnějších mechanismů, které by měly prolomit tzv. „bludný kruh“ mezi předluženými státy a bankrotujícími bankami, tj. zhoršování státního zadlužení zemí v důsledku nutnosti sanace domácího bankovního sektoru.

Plánovaná bankovní unie se má opírat o čtyři základní pilíře. Prvním z nich je společný bankovní dohled. V jeho vytváření pokročily země EU zatím nejdále, neboť jednotný bankovní dohled pod taktovkou ECB by měl platit již od začátku příštího roku 2014. Na již zmíněném summitu EU bylo dosaženo konsensu ohledně dalšího pilíře bankovní unie, a to pro tzv. „mechanismus pro krizové řízení bank“ (Single Resolution Mechanism).

Posun vpřed

Tento mechanismus je založen na pravidlech, jejichž cílem je pokud možno „organizované“ ukončení činnosti bankrotujících bank tak, aby nedošlo k panice na trzích a přelití krize do jiné země. Členské země EU se také dohodly, že nově by v případě problémů měli ztráty bank nést primárně věřitelé a akcionáři, a to až do výše 8 % celkových závazků banky. Pokud by však toto nebylo dostatečné opatření, zasažena budou i depozita nad pojištěnou částku 100.000 eur. Pouze v případě vyšších ztrát, by tyto mohly být „financovány“ národními vládami, a to do výše dalších 5 % závazků banky. Národním vládám tak zůstala možnost podílet se na případné restrukturalizaci bank. Podmínkou pro restrukturalizaci bank z národních finančních zdrojů však bude získání souhlasu s tímto krokem ze strany Evropské komise. Skupina zemí včele s Německem sice požadovala striktnější pravidla, výsledkem jednání však bylo kompromisní řešení, které nechává jednotlivým zemím možnost přímo se podílet na rekapitalizaci bank a zvyšuje tak flexibilitu tohoto mechanismu.

Zbývající dva pilíře bankovní unie představuje jednotný systém pojištění vkladů a jednotné kapitálové požadavky na banky. Jednotné kapitálové požadavky na banky budou implementovány v rámci nařízení a směrnice CRR IV a CRD IV, které vycházejí z pravidel Basel III a dle EU by měly respektovat evropské problémy a specifika. V případě systému pojištění vkladů již existuje návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU. Dá se tak očekávat, že Evropské unii se tak s největší pravděpodobností podaří dotáhnout projekt bankovní unie EU do zdárného konce. Zdali to bude dříve, či později bude záležet na tom, jak moc budou jednotlivé země věřit tomu, že vzdání se určitých národních kompetencí v oblasti bankovnictví, zajistí stabilitu tohoto sektoru napříč celou unií.