Výdělečně činní důchodci a platba zdravotního pojištění

Penzisté patří mezi občany, za které platí zdravotní pojištění stát. Výdělečná činnost je vedlejším zdrojem příjmů, což je výhodné, neboť nemusí být dodržen při placení zdravotního pojištění minimální vyměřovací základ.

• V řádném důchodovém věku nejsou žádná omezení týkající se pracovních možností nebo výše příjmu. Lze mít neomezený příjem, ať už ze závislé činnosti nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Starobní důchodci mohou pracovat i na základě smlouvy na doby neurčitou.
• Zdravotní pojištění odvádí výdělečně činní penzisté stejně jako ostatní zaměstnanci nebo OSVČ, pouze při nízkém příjmu z práce nebo podnikání nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Jiná situace je při uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Tu nemůže uplatit daňový poplatník, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.

Příjem z práce

Všichni zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy a dalších 9 % z hrubé mzdy za zaměstnance na zdravotním pojištění platí zaměstnavatel. Výjimkou je situace, kdy příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy.

• Zdravotní pojištění ze zaměstnání musí být vždy zaplaceno z minimálního vyměřovacího základu, který je na úrovni minimální mzdy ve výši 8 000 Kč.

Praktický příklad

Pan Novák pracuje na částečný úvazek za mzdu ve výši 7 000 Kč. Zdravotní pojišťovna musí na svůj bankovní účet obdržet částku 1 080 Kč (13,5 % z minimální mzdy 8 000 Kč). Zaměstnavatel přitom odvádí vždy na zdravotním pojištění 9 % z hrubé mzdy zaměstnance, zaměstnavatel pana Nováka zaplatí na zdravotním pojištění 630 Kč (9 % z 7 000 Kč), pan Novák doplatí zbytek do částky 1 080 Kč, tedy 450 Kč (1 080 Kč - 630 Kč).

• Sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem je standardně 4,5 %, pan Novák však platí na zdravotním pojištění 6,43 % (450 Kč: 7 000 Kč). V některých případech doplatí rozdíl mezi 4,5 % a požadovanou částkou zaměstnavatel.
• Pracující důchodce pan Černý má měsíční mzdu 7 000 Kč, opět pracuje na zkrácený úvazek. Pan Černý zaplatí na zdravotním pojištění 315 Kč (4,5 % z 7 000 Kč). V případě pracujícího penzisty totiž nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Příjem z podnikání

Samostatná výdělečná činnost v důchodu je výhodná. V prvním roce samostatné výdělečné činnosti podnikající penzisté zálohy na zdravotním pojištění vůbec neplatí. Zdravotní pojištění doplatí jednorázově po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok. V dalším období potom platí měsíční zálohy odpovídající skutečnému zisku, nevztahuje se na ně povinnost hradit zálohy v minimální výši.

Praktický příklad

Pan Modrý odejde v únoru 2013 do důchodu, v srpnu 2013 zahájí samostatnou výdělečnou činnost, která bude pro něj vedlejším zdrojem příjmů. Protože je samostatná výdělečná činnost pro pana Modrého vedlejším zdrojem příjmů, tak nemusí během roku 2013 odvádět na účet své zdravotní pojišťovny měsíční zálohy jako při hlavní činnosti.

• V roce 2013 činí minimální měsíční záloha při hlavní činnosti 1 748 Kč. Zdravotní pojištění musí být zaplaceno do 8. dne následujícího měsíce (např. za duben do 8. května).

Pan Modrý dosáhne za rok 2013 zisku ve výši 40 000 Kč. Na zdravotním pojištění doplatí pan Modrý jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2013 v březnu 2014 zdravotní pojištění ve výši 2 700 Kč (40 000 Kč x 50 % x 13,5 %). V dalším období bude platit pan Modrý měsíční zálohu ve výši 540 Kč (2 700 Kč: 5 měsíců).

• Poprvé se nová záloha na zdravotním pojištění platí za měsíc, ve kterém byl nebo měl být odevzdán Přehled o příjmech a výdajích. Při odevzdání přehledu v březnu 2014 zaplatí pan Modrý poprvé zálohu za březen 2014 do 8. dubna 2014.
• Pro pana Modrého je výkon samostatné výdělečné činnost vedlejším zdrojem příjmů, neboť je již penzista, proto nemusí být dodržena minimální záloha, pan Modrý bude platit měsíční zálohu ve výši 540 Kč.