Přestože je v Česku zavedena rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob (7% solidární příplatek je zaveden pouze pro nadstandardní příjmy), tak je základní sazba daně z příjmu 20,1 %. Daň z příjmu se totiž počítá ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 25 % na důchodovém pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Celkové odvody zaměstnavatele za zaměstnance na povinném pojistném jsou tedy 34 %.
Praktický výpočet
Průměrná měsíční mzda za rok 2012 činila 25 101 Kč. Právě u průměrné měsíční mzdy za celý rok 2012 si vypočítáme sazbu daně.
Text | Částka |
---|---|
Hrubá mzda |
25 101 Kč |
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (25 101 Kč x 25 %) |
6 276 Kč |
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (25 101 Kč x 9 %) |
2 260 Kč |
Superhrubá mzda (zaokrouhleno na sta nahoru) (25 101 Kč + 6 276 Kč + 2 260 Kč) |
33 700 Kč |
Daň z příjmu |
5 055 Kč |
Skutečná sazba daně (5 055 Kč: 25 101 Kč) |
20,1 % |
vlastní výpočet autora
Základní sleva na poplatníka činí u zaměstnanců 2 070 Kč měsíčně (24 840 Kč za rok). OSVČ uplatní základní slevu na poplatníka jednou ročně v částce 24 840 Kč v daňovém přiznání. Sleva na poplatníka snižuje přímo daňovou povinnost. Proto při uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč odvede zaměstnanec na dani z příjmu 2 985 Kč (5 055 Kč - 2 070 Kč). Efektivní daňová sazba při započítání slevy na poplatníka je tedy 11,9 % (2 985 Kč: 25 101 Kč).
- V Česku u průměrné mzdy snižuje základní slevy na poplatníka daňovou sazbu o 8,2 % (20,1 % - 11,9 %).
Kdo nemůže slevu využít?
Jak vidíme, tak daňová sleva na poplatníka výrazným způsobem snižuje daňovou povinnost. U průměrné mzdy o 8,2 %. U nižších mezd je to v procentním vyjádření ještě více. Protože nemohou výdělečně činní důchodci uplatnit základní slevu na poplatníka, tak jim výrazně stouplo od letošního roku daňové zatížení.
- Základní slevu na poplatníka nemůže dle zákona o dani z příjmu uplatnit občan, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.
Daňovou povinnost snižuje i nezdanitelná položka
Porovnání daňové zátěže u fyzických osob pouze podle daňových sazeb není nejpřesnější, neboť ve většině členských zemí OECD je zavedena buď sleva na poplatníka nebo nezdanitelná položka na poplatníka, které snižují daňovou zátěž občanů. Rozdíl je pouze v konstrukci. Sleva na poplatníka snižuje přímo daňovou povinnost a nezdanitelná položka snižuje daňový základ, čímž se snižuje daňová povinnost nepřímo.
Jak snižuje sleva výslednou daň ve světě?
Při splnění zákonných podmínek snižuje daňová sleva nebo nezdanitelná položka výslednou daň z příjmu fyzických osob nejvíce u občana pobírajícího průměrnou mzdu v Nizozemí a Lucembursku (přes 20 %).
- Zeměmi, kde je výsledná daňová povinnost z důvodu uplatnění základní daňové slevy nebo nezdanitelné položky nižší v rozmezí 12 % až 16 %, jsou: Belgie, Francie, Norsko, Rakousko, USA, Finsko, Portugalsko, Nový Zéland, Izrael, Řecko, Německo, Irsko.
- V Česku dochází ke snížení o 8,2 %. Obdobná situace je např. ve Španělsku, Islandu, Slovinsku, Austrálii, Koreji, Itálii, Mexiku nebo Slovensku.
- Nejméně dochází ke snížení daňové sazby (o méně než 5 %) v Chile, Polsku, Estonsku, Maďarsku, Velké Británii a Turecku.
Pramen: OECD: Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2012)