Když se bankovní bezpečnost stává paradoxem

Smíšené dojmy aneb špatná reklama taky reklama

Tak co na to říkáte? V České republice snad nemůže být jedince, jenž by třeba jen pouhou zmínkou neslyšel hrubý popis celé situace, která se udála minulý týden klientovi Komerční banky po přihlášení do internetového bankovnictví. Co a jak se vlastně událo?

Celé drama mělo začátek jednání v pozdních večerních hodinách pondělí minulého týdne, kdy se klient dané banky klasicky přihlásil do svého účtu. Co však ale následovalo, neodpovídalo běžnému uživatelskému rozhraní internetového bankovnictví.

Po přihlášení do účtu, zvolení penzijního připojištění, následném otevření smlouvy o penzijním připojištění a zde výběrem Uzavření nové smlouvy – zájemce o produkt, se ukázal seznam všech lidí, které banka kontaktovala nebo kteří kontaktovali ji. K tomu všemu stačilo necelých 60 vteřin (celý postup můžete zhlédnout na: http://www.youtube.com/watch?v=dpdDQd_C1Kw), díky nimž si šlo prohlédnout osobní údaje klientů (mohli jste tu najít i exministra financí pana Miroslava Kalouska). Konkrétně se jednalo o jména, rodná čísla, data narození, adresu, soukromá telefonní čísla a výši měsíční částky střádané na spoření. Seznam bylo navíc možné nejen přehledně seřadit (nejčerstvější záznam byl z rána), ale dokonce šlo provést i libovolnou editaci. Jak se říká „Špatná reklama, taky reklama“, nicméně v bankovní sféře spíše pohroma. Co k tomu všemu dodat? Myslím si, že autor videa s názvem „Komerční bance unikla data o klientech penzijní společnosti“ to vystihl zcela brilantně - „Podle mě je to fatální selhání zabezpečení informačního systému Komerční banky, jinak to nemohu nazvat.“

Není cennější zkušenosti než osobní

Asi pár vteřin po zhlédnutí videa se ve mně probudily smíšené pocity a vrátila jsem se v myšlenkách zhruba o tři čtvrtě roku zpátky. V tom čase jsem totiž byla skálopevně přesvědčená a odhodlaná vypovědět smlouvu s Komerční bankou. Dorazila jsem v domluvený čas setkání do klientského centra, kde mě čekal v pořadí již můj třetí poradce za dobu čtyř let, co jsem byla evidovaná jako klient na brněnské pobočce v centru města. Zřejmě to byly právě mé dřívější zkušenosti, díky nimž jsem automaticky očekávála různě předpřipravené přemlouvací formulky, abych zůstala klientem, ale světe div se - nic takového. Místo toho mě uvítal milý pozdrav s optáním, jak se dnes mám.

Bezpečnost nade vše aneb slečno, neumíte se podepsat!

Na pobočce jsem strávila příjemných 15 minut. Poslední krok, který předcházel uzavření celé záležitosti, byl výběr zůstatku na mém kontě. Poněvadž jsem nedisponovala novým číslem účtu od nové banky, nezbývala mi jiná varianta než vybrat hotovost na přepážce.

Pro urychlení celé záležitosti a vyhnutí se dlouhému čekání ve frontě, šel bankovní poradce osobně se mnou. Považovala jsem to za pěkné galantní gesto, a to i přesto, že razím názor, že předbíhat ve frontě se nemá. Sympatické paní za přepážkou jsem podala občanský průkaz spolu s lístkem na výběr peněz z rušeného běžného účtu, načež jsem uslyšela větu, s kterou jsem již ani v nejmenším nepočítala. Prý se budu muset znovu podepsat, jelikož můj podpis neodpovídá podpisovému vzoru. Ano, tomu vzoru, který jsem uvedla zhruba před šesti lety. Takže jaké to velké překvapení! Moje písmo se v průběhu let, stejně jako já, trošku změnilo.

Každopádně co mě dostalo nejvíce bylo to, že ani po námitce bankovního poradce s dotazem jestli mi paní nemůže dát peníze pod záštitou jeho osobního zaručení, nebylo možné zůstatek peněz vybrat. Podepsala jsem se tedy vzorně jako v první třídě, ovšem nemohla jsem si neodpustit pár připomínek na danou situaci. Paní ještě dodala, že špatný podpis by v rámci daňové kontroly neprošel. V reakci na to jsem se začala upřímně od srdce smát. Celá tato situace mi připadala naprosto absurdní vzhledem k tomu, že jsem pár minut před touto událostí vyprávěla bankovnímu poradci důvody, proč odcházím ke konkurenci.

Přihlášení do internetového bankovnictví? Mission Impossible!

Jedním z důvodu ukončení smlovy byl i ten, že při zadání přikazu k úhradě přes lístek mi ve dvou případech ze dvou (více jsem to již raději nezkoušela) bylo provedení příkazu zamítnuto. Důvod? Vznešeně a přeformulovaně řečeno – neumím se podepsat. Běžně byste se asi pousmáli, ale mě celá tato situace bohužel způsobila nemalé množství problémů, jelikož nedošlo k úhradě faktury, na kterou jsem zadávala platební příkaz. Podrobnosti zde nebudu rozebírat, ale pokud byste se třeba ptali, proč jsem tedy logicky neprovedla platbu přes internetové bankovnictví (což se možná i vzhledem k tématu článku samo nadbízí), důvod byl prostý. Nefungující a stále se opakující problém již se samotným přihlášením do svého účtu. Dle mého názoru zbytečně komplikované certifikáty, klíče atd. Na klientských pobočkách jsem tuto situaci konzultovala nesčetněkrát, řešením bylo opětovně vygenerovat certifikát, případně rada ohledně instalace Javy, ovšem nic nepomohlo. Opravdu je to tak bezpečné, že se do toho ani sám majitel účtu nedostane? Ale jak je to s tou bezpečností doopravdy, jste se mohli přesvědčit již v minulém týdnu.

Jsem vděčná za to, že mě moje intuice nezklama a již v loni jsem přešla ke konkurenci. Opravdu si chceme zvykat na všechno a musíme se vším smířit?