Útisk zaměstnance a trestní odpovědnost

Pracovní trh v posledních měsících na tom není nejlépe. Práce je jednou z nejcennějších hodnot pro spokojený život člověka. Na pracovištích tak zaměstnanci v mnoha případech důsledně nevymáhají svá práva a jsou ochotni ustoupit pro jistotu zaměstnání, což je lidsky pochopitelné. Avšak některé případy již musí řešit orgány činné v trestním řízení. Které hranice nesmí být překročeny?

Noční pohovor

Několik nadřízených zaměstnanců bylo shledáno vinnými trestným činem útisku, když vedli se zaměstnankyněmi „pohovor“ až do půl jedenácté v noci s cílem dosáhnout dohody o rozvázání pracovního poměru. Tento „pohovor“ byl veden v kanceláři vedoucího, kdy zaměstnankyním bylo bráněno v opuštění provozovny, která byla za účelem „pohovoru“ záměrně uzamčena. I přes tyto skutečnosti zaměstnankyně odmítaly uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru. Nadřízení vyhrožovali zaměstnankyním, že v případě, že odmítnou uzavřít tuto dohodu o rozvázání pracovního poměru, budou obviněny z krádeže peněž v provozovně. V této vypjaté situaci a za těchto okolností zaměstnankyně dohodu o rozvázání pracovního poměru podepsaly.

Trestní soud je neminul

Soudem prvního stupně byli nadřízení nyní již v roli obviněných uznáni vinnými z trestného činu útisku a odsouzeni k peněžitým trestům od 75.000,- Kč do 180.000,- Kč. Odvolání obviněných bylo jako nedůvodné zamítnuto. Obvinění následně podali dovolání k Nejvyššímu soudu s odůvodněním, že by v daném případě trestní právo být aplikováno nemělo, jelikož se jedná o soukromoprávní vztah, který má být řešen civilním soudem. Státní zástupce ve svém vyjádření k odvolání obviněných poukazoval na již zmíněný skutkový stav, kdy zaměstnankyním nebyla ponechána žádná doba na rozmyšlenou, nikoliv ani konzultace s osobou znalého pracovního práva a rovněž bylo zaměstnankyním vyhrožováno s přeložením do jiného pracoviště s místem výkonu práce velmi vzdálenému jejich současnému pracovišti. Za těchto okolností nastal u zaměstnankyň psychický stav, který přesahoval hranici běžného stresu a byly splněny podmínky tísně dle trestního práva pro trestný čin útisku. (def. útisku: „Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.“¨)

Vydírání na pracovišti?

Nejvyšší soud dovolání obviněných odmítnul. Nejvyšší soud dokonce ve svém odůvodnění poznamenal, že výhružka nadřízených o obvinění z krádeže může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu vydírání. Dle Nejvyššího soudu se v posuzovaném případě rozhodně nejednalo o běžný nepříjemný „pohovor“ mezi zaměstnancem a nadřízeným, jehož tématem je nespokojenost s kvalitou práce. Využití trestního práva dle Nejvyšší soudu je zde plně namístě, kdy daný případ není možné ponechat pouze v rovině soukromoprávních vztahů.

Využitá a citována judikatura: Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn.: 3 Tdo 1579/2011 ze dne 25. 1. 2012 dostupný na www.nsoud.cz