Do jakého příjmu se neplatí daň z příjmu?

Občané ve vyspělých zemích světa neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob z důvodu existence nulové sazby daně (např. Německo, Rakousko), slevy na poplatníka (např. Česko, Polsko) nebo nezdanitelné položky (např. Slovensko, Velká Británie).

Kdo neplatí daň z příjmu fyzických osob v Česku?

Za rok 2013 je výsledná daňová povinnost na dani z příjmu fyzických osob v Česku u zaměstnanců s měsíční mzdou do 10 290 Kč. Protože budeme porovnávat hranici nulového zdanění ve vybraných zemích za rok, tak si v přiložené tabulce vypočítáme i hranici mzdy zaměstnance za rok 2013, kdy se neplatí daň z příjmu fyzických osob.

Čtěte také:
Jak snižuje sleva na poplatníka daňovou povinnost?
OECD: Kde platí občané nejvíce na dani z příjmu?
Skutečná sazba daně z příjmu u průměrné mzdy
Nízký příjem = vysoké daně

Výsledný roční příjem je vyšší než 123 480 Kč (10 290 Kč x 12 měsíců), důvodem je skutečnost, že při výpočtu daňové povinnost za celý rok se základ daně zaokrouhluje na celá sta dolů.

Jak je to v zemích s nulovou sazbou daně?

Nulová sazba daně z příjmu fyzických osob je zákonem stanovena např. v Austrálii (do 6 000 australských dolarů), Rakousku (do 11 000 euro), Francii (do 5 963 euro), Německu (do 8 004 euro), Řecku (do 5 000 euro), Lucembursku (do 11 265 euro) nebo Švýcarsku (do 14 500 švýcarských franků). Vše dle legislativy roku 2012, v těchto zemích lze tedy s použitím aktuálního směnného kursu snadno spočítat hranici příjmu, do kterého občané neplatí daň z příjmu fyzických osob.

Výpočet na Slovensku

Na Slovensku, na rozdíl od Česka, počítá daň z příjmu fyzických osob z hrubé mzdy, nikoliv ze "superhrubé mzdy" (hrubá mzda + povinné pojistné placené zaměstnavatelem). Daňový základ snižuje zaplacené pojistné a právě základní nezdanitelná položka. Základní nezdanitelná položka na poplatníka v roce 2013 činí 3 644,7 euro. V přiložené tabulce si vypočítáme hraniční příjem, do kdy se neplatí daň z příjmu fyzických osob, všechny mezisoučty zaokrouhlujeme pro zjednodušení matematicky.

Slováci s měsíční mzdou do 350 euro neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob. Roční hraniční příjem, do kterého se neplatí daň z příjmu fyzických osob, po přepočtu na české koruny činí 108 678 Kč.

Jak je to v dalších zemích?

V zemích, kde je hraniční příjem, kdy se ještě neplatí daň z příjmu fyzických osob závislý na více parametrech, jako je tomu v zemích, kde se uplatňuje daňová sleva na poplatníka nebo se snižuje základ daně o základní nezdanitelnou položku, je výpočet složitější. Podrobný výpočet jsme si uvedli u Česka a Slovenska.

Pro orientaci si uvedeme hraniční příjem v několika dalších zemích, např. ve Velké Británii (cca 203 tisíc Kč), Belgii (cca 179 tisíc Kč), Slovinsku (cca 160 tisíc Kč), Nizozemí (cca 156 tisíc Kč), Dánsku (cca 150 tisíc Kč), Estonsko (cca 51 tisíc Kč).

Porovnání s Českem

Hraniční příjem, do jaké částky neplatí občané daň z příjmu fyzických osob, je v Česku při mezinárodním srovnání poměrně vysoký. Při zohlednění úrovně průměrné mzdy a kupní síly by patřil dokonce mezi vůbec nejvyšší z uvedených zemí. Hlavním důvodem je poměrně vysoká základní sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok.

Základní slevu na poplatníka mohou přitom v Česku využít všichni daňoví poplatníci kromě výdělečně činných důchodců, neboť základní slevu na poplatníka nemůže dle zákona o dani z příjmu uplatnit občan, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.

Pramen: OECD, OECD Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income