Pobírání předdůchodu není ale dobou pojištění ani náhradní dobou pojištění. Doba jeho pobírání tedy nebude započítána do celkové doby pojištění pro stanovení procentní výměry starobního důchodu.
V čem spočívá význam vyloučené doby?
Vyloučené doby (dny) zjednodušeně řešeno snižují počet kalendářních dní připadajících na rozhodné období o doby, kdy pojištěnec nemohl vykonávat výdělečnou činnost například z důvodu nemoci, péče o dítě nebo pobírání předdůchodu. Vyloučené doby tak mají pozitivní vliv na výši důchodu, protože nedochází k rozmělňování osobního vyměřovacího základu.
Spočítejte si: kdy půjdete do důchodu?
Příklad z praxe
Osoba požádá o řádný starobní důchod od 1. 1. 2015. Od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2014 čerpala předdůchod, při jeho pobírání nepracovala. Rozhodné období pro stanovení vyměřovacího základu pro výpočet důchodu je období od 1986 – 2014 (29 let). Rok 2013 a 2014 bude dobou vyloučenou, což zjednodušeně znamená, že úhrn příjmů z výdělečné činnosti bude rozpočítán na 27 let, nikoliv na 29 let. Pobíráním předdůchodu tedy nedojde ke snížení průměru příjmů.
Právní úprava nebrání tomu, aby člověk, který čerpá předdůchod, současně pracoval. V případech, kdy příjemci předdůchodu budou zároveň vykonávat výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění, budou mít možnost volby mezi hodnocením doby pobírání předdůchodu jako vyloučené doby nebo hodnocením vyměřovacích základů (příjmů) z výdělečné činnosti.
TIP: Všechny potřebné informace ke starobním důchodům naleznete v sekci Důchody a dávky
Předdůchod není dávkou důchodového pojištění vyplácenou státem (ČSSZ), je produktem doplňkového penzijního spoření (dříve penzijního připojištění), který od 1. 1. 2013 zavedl zákon o doplňkovém penzijním spoření. Vysvětlení podmínek čerpání předdůchodu proto podávají pracovníci penzijních společností, u kterých má klient uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (penzijním připojištění).
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení