Na výrobu každého stavebního materiálu je potřeba určité množství, tak zvané zabudované energie: energetické náklady na těžbu surovin, jejich doprava, zpracování, doprava výsledného stavebního materiálu přímo na stavbu a jeho uložení ve stavební konstrukci. Současně musíme myslet i na spotřebu materiálu nejen při samotné výstavbě, ale také během celé životnosti domu (předpokládá se 80 let), to znamená také při jeho rekonstrukci, renovaci nebo při nutné údržbě. Při volbě stavebního materiálu by však neměly hrát roli pouze tyto skutečnosti, ale například také množství využití obnovitelných zdrojů surovin (například dřevo či materiály na bázi dřeva), dále spotřeba recyklovaných (recyklovaný beton, recyklované plasty) a recyklovatelných materiálů (například recyklovatelné plasty). Výsledná volba konstrukčního materiálu je tedy vždy složitým, optimalizovaným řešením zohledňujícím všechna výše zmíněná kritéria.