Dluhový strop v USA: Republikání žádají omezení výdajů, Obama odmítá vyjednávat

Zmíněná mimořádná opatření by podle Lewa měla vydržet do konce srpna, někteří optimisté však tvrdí, že vzhledem ke zvýšeným federálním příjmům mohou vystačit až do letošního října.

Boj o navýšení dluhového stropu zřejmě nebude jednoduchý

Zejména zákonodárci z konzervativního křídla Republikánské strany totiž požadují, aby výměnou za schválení vyššího limitu pro zadlužení demokraté souhlasili s omezením na straně výdajů. Tyto požadavky vznášejí např. republikáni Ted Cruz, Mike Lee a Mark Rubio, přičemž trnem v oku jsou jim především Obamacare, dále program potravinové pomoci pro chudé tzv. „food stamps” a další sociální programy jako Obamaphone, čili 250 minut volání zdarma pro některé sociálně slabé a seniory.

Prezident Barack Obama na požadavky výše zmíněných republikánů reagoval prohlášením, že o navýšení dluhového stropu nebude vyjednávat. Demokratická strana tvrdí, že republikáni si berou ekonomiku USA jako rukojmí a pokud nebude dluhový strop navýšen, ponesou odpovědnost za důsledky především oni sami. Pokud by nebyl limit zadlužení zvednut, došlo by na tzv. „government shutdown”, tedy uzavření vládních úřadů, kdy zaměstnanci dostávají neplacené volno. Extrémním dopadem by pak bylo selhání vlády při plnění finančních závazků a tedy státní bankrot, nicméně tuto variantu nechtějí připustit ani mnozí republikánští zákonodárci např. John Mc Cain, a to především proto, že by veřejnost považovala za viníka především jejich stranu.

Obama si je dobře vědom veřejného mínění

Proto říká, že je povinností Kongresu povolit další zvýšení dluhu bez jakýchkoliv dalších podmínek. Někteří demokraté jdou dokonce tak daleko, že případné nezvýšení dluhového stropu označují za neústavní, protože podle jejich názoru má Kongres povinnost financovat již jednou odhlasované a schválené programy.

Neústupnost obou stran by přitom mohla mít závažné důsledky. Podobný souboj o dluhový strop se konal už v roce 2011, kdy zákonodárci odsouhlasili navýšení dluhového limitu na poslední chvíli a dlouhé tahanice spojené s neschopností se dohodnout vedly až k prvnímu historickému snížení špičkového ratingu USA agenturou Standard & Poor's. Důsledkem tehdejších jednání byl i nástup automatických škrtů, tzv. „Sequester”, které nastoupily v platnost počátkem letošního roku.

Zmíněné automatické škrty sice přinesly jen malý pokles výdajů a Obamově administrativě se podařilo zvýšit příjmy, mimo jiné i díky ukončení platnosti Bushových daňových úlev pro bohaté, ale dluh přesto roste rychleji, než tomu bylo za jakéhokoliv předchozího prezidenta USA v celé jejich historii. Jestliže po svém zvolení přebíral Barack Obama dluh nižší než 10 bilionů dolarů, není nepravděpodobné, že s koncem svého druhého mandátu po sobě zanechá jeho dvojnásobek, tedy dvakrát vyšší dluh, než jaký USA nashromáždily za celou dobu své existence. Republikáni se cítí být v defenzivě, pociťují výsledky dosavadních snah o omezení vládního utrácení jako svou prohru a nadcházející jednání pro ně mohou být příležitostí jak splnit sliby, které v minulosti dali svým voličům.

A co si myslí samotní voliči?

Podle průzkumu zveřejněného Pew Research Center si 35% republikánských voličů myslí, že přístup republikánů ve vztahu k demokratům je příliš kompromisní, 27% se domnívá, že není dost vstřícný a 32% jej považuje za přiměřený. V rámci voličské základny republikánské strany však existují významné rozdíly a příznivci jejího křídla Tea Party jsou v hodnocení svých volených zástupců mnohem přísnější, když 52% oslovených považuje jednání stranických lídrů už za přespříliš kompromisní.

Současná situace tak zůstává patová a vzhledem k tomu, že k vypršení termínu, který původně stanovil ministr financí Lew už zbývají jen dva týdny, čas k jednání velmi rychle ubývá. Začátkem září můžeme očekávat velmi tvrdý střet, jehož průběh a výsledek bude mít zásadní vliv na ekonomiku USA. Už nyní, kdy američtí zákonodárci promarnili několik měsíců času, které jim zajistily mimořádná opatření ministerstva financí, můžeme pozorovat výprodeje amerických státních dluhopisů v míře vyšší, než v době paniky po pádu Lehman Brothers v roce 2008.