Kolik zaplatí zaměstnanec s průměrnou mzdou na daních?

Všichni zaměstnanci odvádí ze své hrubé mzdy sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmu fyzických osob. Současně musí za zaměstnance odvést sociální a zdravotní pojištění jejich zaměstnavatel. Do částky, kterou zaměstnanec odvede na přímých daních, je nutné započítat i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Pro zaměstnavatele jsou totiž nejdůležitějším údajem mzdové náklady. Když by bylo nižší povinné pojistné placené zaměstnavatelem, tak by mohl zaměstnanec mít vyšší mzdu, přičemž mzdové náklady zaměstnavatele by se nezměnily.

• V přiložené tabulce máme uvedeny celkové platby zaměstnance na přímých daní v zemích OECD za rok 2012 (sociálním a zdravotním pojištění a dani z příjmu fyzických osob) v národní měně i v korunách. Přepočet je proveden aktuálním kursem.
• Zohledňují se pouze samozřejmě odvody na přímých daních, nejsou zohledněny další daňové platby občanů (DPH, spotřební daň, majetkové daně a další).

Praktický výpočet

Průměrná roční mzda za rok 2012 dle databáze OECD v Česku činila 300 421 Kč. Pro porovnatelnost údajů ze všechny země pracujeme s údaje dle databáze OECD. Právě u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, který uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka, si vypočítáme kolik za celý rok 2012 odvedl na přímých daních. Obdobným způsobem je následně celková daňová povinnost vypočítána i v ostatních členských zemích OECD. Celkové přímé daně u bezdětného zaměstnance s průměrnou mzdou uplatňujícího pouze základní slevu na poplatníka v Česku dosahují 170 726 Kč (94 634 Kč + 40 557 Kč + 35 535 Kč).

• Sociální pojištění 94 634 Kč
  Zaměstnanci v Česku odvádí na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy (v našem případě je to 19 528 Kč), dalších 25 % z jejich hrubé mzdy za ně odvádí zaměstnavatel (v našem případě je to 75 106 Kč). Sociální pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem je zaokrouhleno na celé koruny nahoru.
• Zdravotní pojištění 40 557 Kč
  Zaměstnanci v Česku odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy (v našem případě je to 13 519 Kč), dalších 9 % z jejich hrubé mzdy za ně odvádí zaměstnavatel (v našem případě je to 27 038 Kč). Zdravotní pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem je zaokrouhleno na celé koruny nahoru.
• Daň z příjmu fyzických osob 35 535 Kč
  Zaměstnanci odvádí na dani z příjmu fyzických osob 15 % ze superhrubé mzdy. Od vypočtené daňové povinnosti se odečte sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč. "Superhrubá mzda" je hrubá mzda zaměstnance zvýšená povinné pojistné placené zaměstnancem, daňový základ se následně zaokrouhluje na celá sta dolů. ((300 421 x 1,34, zaokrouhleno na sta dolů) x 15 %) - 24 840 Kč) = 35 535 Kč

Nejvíce na přímých daní odvedou Belgičané

Bezdětný zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu, který uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka (nebo nezdanitelnou položku) odvede na přímých daních z členských zemí OECD ze své mzdy nejvíce do státní pokladny v Belgii (přes 868 tisíc Kč), Norsku (přes 716 tisíc Kč), Německu (přes 688 tisíc Kč), Francii (přes 685 tisíc Kč) a Rakousku (přes 666 tisíc Kč). Nejvíce odvedou na přímých daních občané v zemích, kde jsou vysoké mzdy. Na předních místech však není Lucembursko a Švýcarsko - země, kde jsou spolu s Norskem mzdy vůbec nejvyšší. Důvodem je nižší zdanění práce v Lucembursku a Švýcarsku oproti ostatním západoevropským zemím.

Chile a Mexiko - nízké platby zaměstnanců

Nejnižší přímé daně odvádí ze své mzdy zaměstnanci v Chile a Mexiku. V obou zemích jsou jednak nejnižší sazby povinných daní a současně jsou v obou zemích nejnižší mzdy. Méně než v Česku zaplatí na přímých daní i občané v Koreji, Novém Zélandu nebo Izraeli, kde jsou průměrné mzdy zaměstnanců citelně vyšší než v Česku. Důvodem je výrazně nižší zdanění práce v těchto zemích.

Odvody zaměstnance s průměrnou mzdou na přímých daních za celý rok

(rok 2012, přepočteno aktuálním kursem)

Pramen: OECD, OECD Tax Database Part I. Taxation of Wage Income (2012)