Jak banky posuzují platební morálku žadatelů o hypotéku?

Žádná banka netouží po tom, mít v držení stovky či tisíce nemovitostí zabavených pro neplacení. Jakmile je tedy žadatel o hypotéku s příjmy „na štíru“ nebo již měl v minulosti problémy se splácením jiného úvěru, banky velmi často hypotéku raději neposkytnou.

TIP: Vyzkoušejte aplikaci Najdi nejlepší hypotéku.

Historie o vaší historii splácení je vedena hned ve třech registrech

Samotné příjmy prokazuje žadatel o hypotéku bance prostřednictvím formuláře potvrzeného zaměstnavatelem či daňového přiznání. Jak si ovšem ověřit platební morálku? Skrz registr klientských informací, ve kterém si banky a další instituce sdílí informace o svých klientech, resp. informace o prohřešcích svých klientů.

V České republice přitom existují hned tři registry, do kterých banky před poskytnutím hypotéky nahlížejí, jsou jimi:

• Bankovní registr klientských informací (CBCB)
• Nebankovní registr klientských informací (CNCB)
• SOLUS – zájmové sdružení právnických osob

Kromě samotných bank jsou členskými organizacemi těchto sdružení i splátkové společnosti, telefonní operátoři, dodavatelé energií (jednotlivé členské společnosti najdete na stránkách každého z registrů klientských informací).

Jak dlouhou dobu si budete nést nálepku „klienta potížisty“?

V jednotlivých registrech jsou, jak již bylo zmíněno výše, vedeny záznamy o prohřešcích klientů členských společností. V případě Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací jsou tyto údaje uchovávány po dobu 4 let, v případě registru SOLUS pak po dobu 3 let.

Proč je informace o době uchovávání dat důležitá? Protože pokud jste měli potíže se splácením v době před více jak 4 roky (CBCB, CNCB), resp. více jak 3 roky (SOLUS), nejsou informace o těchto „prohřešcích“ dohledatelné. Hypotéku v řádech milionů korun tak může získat např. i člověk, který před pěti lety nesplácel úvěr na auto.

Pokud jste však měli problémy se splácením v době kratší, než je doba uchovávání dat jednotlivého registru klientských informací, úvěr pravděpodobně nedostanete. Pomyslným jazýčkem na vahách však může ve váš prospěch pohnout:

• doba, kdy k tomuto prohřešku došlo (čím dále v minulosti se tato událost stala, tím lépe)
• částka, o kterou se jednalo (pokud jde o nedoplatek v řádu desítek korun za účet za telefon, máte větší šanci na získání hypotéky než v případě, kdy jste dlužili desítky tisíc na opožděných splátkách spotřebitelského úvěru)
• počet prohřešků (pokud jste se provinili pouze jednou, můžete hypotéku získat bez větších potíží, pokud jste však splátky neplatili opakovaně, může pro vás být hypotéka pouze nesplněným snem)

Co dělat v případě, kdy máte záznam v některém z registrů a chcete požádat o hypotéku?

Velmi důležitou informací je i to, že Bankovní registr klientských informací obsahuje i údaje o žádostech o úvěr a následně o stavu této žádosti (schválená/zamítnutá). Pokud tedy víte o tom, že máte záznam v některém z registrů klientských informací, je vůbec nejhorší postup to, když se vydáte na pobočku některé z bank, abyste tam požádali o hypotéku. Velmi snadno se vám totiž může stát, že bankovní úředník vaši žádost o hypotéku zadá do systému banky, ve kterém je následně zamítnuta, tzn. na vašem záznamu v Bankovním registru klientských informací se objeví záznam o zamítnuté žádosti o úvěr. Tento záznam je pomyslným červeným hadrem pro další banky, do kterých se vydáte o hypotéku požádat – tyto banky vám již hypotéku nemusí poskytnout právě s přihlédnutím k vaší platební delikvenci v minulosti a existujícímu záznamu o zamítnutí žádosti o hypotéku.

Tím pro vás lepším řešením je tedy to, že požádáte o výpis z jednotlivých registrů (postup najdete na stránkách jednotlivých registrů) a následně s tímto výpisem zamíříte požádat o hypotéku. Bankovní úředník následně může vaše šance na úvěr posoudit právě z těchto výpisů, tzn. vyhnete se záznamu o zamítnuté žádosti a necháváte si otevřená zadní dvířka pro případ, že vám první bankovní úředník oznámí, že v jeho bance nemáte s žádostí o hypotéku šanci.