Více příjmů a důchod

Výše státního starobního důchodu závisí na dvou parametrech:

• Získané době pojištění. Do doby pojištění se započítávají odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno důchodové pojištění, a náhradní doby pojištění (např. evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu). Doba pojištění se započítává v celých ukončených letech.
• Osobním vyměřovacím základu. Přičemž osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná mzda v současné hodnotě. Při výpočtu důchodu v roce 2013 ovlivní osobní vyměřovací základ příjmy v letech 1986 až 2012. Osobní vyměřovací základ ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo řádně odvedeno důchodové pojištění.

Čím delší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší starobní důchod. Řádný i předčasný.

Dvě zaměstnání dobu pojištění nezvyšují

Občané, kteří v daném roce pracují pro dva zaměstnavatele současně a z obou příjmů řádně odvádí důchodové pojištění, tak budou mít vyšší osobní vyměřovací základ. Dobu pojištění si však nezvýší.

Praktický příklad

Pan Černý souběžně v letech 2007 až 2009 pracoval pro firmu DEF (hrubá mzda 20 000 Kč) a firmu POC (hrubá mzda 12 000 Kč). U obou zaměstnavatelů řádně odváděl ze své hrubé mzdy důchodové pojištění. Pro výpočet důchodu se bude tedy panu Černému za dané období započítávat měsíční příjem 32 000 Kč (20 000 Kč + 12 000 Kč). Dobu pojištění však získá 3 roky (rok 2007, 2008 a 2009). Přestože měl pan Černý dvě zaměstnání souběžně, tak získá dobu pojištění 3 roky (nikoliv 6 let).

Z každého příjmu se důchodové pojištění neplatí

Výši důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo řádně odvedeno důchodové pojištění. Příjmy, ze kterých se důchodové pojištění neplatí, nezvyšují osobní vyměřovací základ a nemají tedy na výši státního důchodu vliv. Důchodovému pojištění nepodléhají např. příjmy z pronájmu, prodeje cenných papírů nebo prodeje nemovitosti, u těchto příjmů se to dá předpokládat. Existují však i příjmy, u kterých si někteří občané myslí, že budou mít vliv na výši jejich důchodu, např.

• Příjem plynoucí na základě dohody o provedení práce. V současné době odměna ve výši 10 tisíc Kč a méně měsíčně nepodléhá odvodu na důchodovém pojištění. V minulosti nebyl dokonce žádný limit a důchodové pojištění se u dohody o provedení práce neplatilo ani u nadstandardních odměn.

Praktický příklad

Pan Zelený pracoval v letech 2006 až 2008 současně na základě standardní pracovní smlouvy pro firmu DEF s měsíční hrubou mzdou 20 000 Kč a dále na základě dohody o provedení práce pro firmu POC s měsíční odměnou 11 000 Kč. Výši osobního vyměřovacího základu ovlivní pouze mzda ve výši 20 000 Kč. Odměna z dohody o provedení práce nemá na výši důchodu vliv, protože se z ní neplatilo důchodové pojištění.

• Příjem plynoucí nad strop pro odvod důchodového pojištění. Od roku 2008 je pro platbu důchodového pojištění stanoven maximální vyměřovací základ. Jestliže příjem podléhající důchodovému pojištění v daném roce dosáhne stropu, tak se již z příjmu nad limit důchodové pojištění neplatí. V roce 2013 činí maximální vyměřovací základ (limit) 1 242 432 Kč.

Praktický příklad

Pan Modrý pracoval v letech 2012 a 2013 souběžně pro dva zaměstnavatele. Jeho celková roční hrubá mzda byla 1 400 000 Kč. Jeho roční mzda je vyšší než maximální vyměřovací základ. Důchodové pojištění v daných letech bylo zaplaceno z maximálního vyměřovacího základu (v roce 2012 z částky 1 206 576 Kč a v roce 2013 z částky 1 241 432 Kč). Příjem nad strop již tedy panu Modrému státní důchod nezvýší, protože se z něj neodvádělo důchodové pojištění.

• Zisk z vedlejší činnosti, když je do limitu pro odvod důchodového pojištění. Zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností, neplatí důchodové pojištění, jestliže je zisk do limitu pro platbu důchodového pojištění, neboť jejich samostatná výdělečná činnost je pro účely placení důchodového pojištění vedlejším zdrojem příjmů (hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání). Za celý rok 2013 je limitem částka 62 121 Kč, v minulých letech byl limit nižší.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Červený si přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Za celé roky 2010 až 2013 dosáhne vždy zisku 50 000 Kč. Zisk ze samostatné výdělečné činnosti však výši důchodu panu Červenému neovlivní, poněvadž ze zisku pan Červený neplatil důchodové pojištění. Důchod přitom zvyšují pouze příjmy, ze kterých je odvedeno důchodové pojištění. Zisk pana Červeného ze samostatné výdělečné činnosti, která je vedlejším zdrojem příjmů, byl vždy do limitu a důchodové pojištění pan Červený neplatil. Vždy však musel pan Červený řádně doručit místně příslušné OSSZ "Přehled o příjmech a výdajích" za uplynulý rok, přestože nemusil nic platit na důchodovém pojištění.