Předpokladem zajištění pozitivního trendu v zemích jedenáctky je reformní úsilí jednotlivých vlád. Nehledě na problémy s poklesem eura a obavami, že další jeho propad by mohl vyvolat inflační tendenci, světové finanční instituce se shodují v tom, že jedenáct zemí eurozóny čeká v letošním roce výraznější hospodářský růst. "V eurozóně je nyní silný růst stále více plynoucí z domácí poptávky.
Euro má tudíž potenciál ke zhodnocení založený na růstu a vnitřní cenové stabilitě. Silnou ekonomiku doprovází silná měna," uvádí s v prohlášení ministrů financí, kteří se v těchto dnech sešli v Bruselu. "Jedenáctka" se přitom zavázala, že bude pokračovat ve zpevňování daňové politiky, posilovat proces strukturálních refor
em a zajišťovat tak "vysokou a neinflační úroveň růstu v eurozóně". Tento požadavek zazněl také jak na včera skončeném Světovém ekonomickém fóru v Davosu, tak i při schůzce představitelů vedoucích průmyslových zemí G7 v Tokiu, která proběhla minulý týden.Podle odhadů Evropské centrální banky dosáhne letos hospodářský růst eurozóny 2,8 až tříprocentního růstu. Rok 2001 by měl potvrdit posilování ekonomické pozice západní Evropy. Experti OECD přitom poukazují na to, že přicházející konjunktura se projeví v
ekonomikách jednotlivých zemí eurozóny odlišně. U Německa, Francie a Itálie se počítá s relativně vyšší dynamikou hospodářského růstu. Naproti tomu Španělsko, Nizozemsko, Rakousko a Portugalsko a některé další země nepředpokládají takové oživení.Na hospod
ářský růst eurozóny se pozitivně projeví uvolnění situace na světových trzích, ale také vnitřní reformní tlaky na zvýšení konkurenceschopnosti Evropanů především vůči Spojeným státům, které si nehledě na očekávané zmírnění růstu nadále udržují dominantní pozici ve světě.Zdroj: HN z 2. 2. 2000