Britské firmy bude stát vstupenka do eurozóny minimálně 100 miliard liber
Začlenění Velké Británie do rodiny jedenácti zemí Evropské měnové unie bude zřejmě trvat řadu let.
Výrok prezidenta Evropské centrální banky Wima Duisenberga pro televizní stanici BBC o tom, že Británie se ještě dlouho nepřipojí k eurozóně, vyvolal v těchto dnech překvapení. V podstatě je ale jen výsledek tlaku euroskeptiků, kteří využili oslabení eura k útoku na evropskou měnovou konstrukci a získání 69 procent Britů. Británie tak není na vstup připravena ani emocionálně, ani z hlediska některých maastrichtských kritérií. Duisenberg v této souvislosti poukázal na disproporci v otázce úrokových měr. Krátkodobé úrokové míry v eurozóně jsou na třech procentech, zatímco na ostrovech jde o 5,75procentní úroveň. Také směnný kurs libry je nyní relativně vysoký. Podle expertů proto libra musí nejprve projít devalvací a dvouletou stabilizací, aby mohla splnit tato kritéria.Hrubý domácí produ
kt Británie stoupl v roce 1999 o 1,9 procenta. Ovšem ukazatele posledního čtvrtletí hovoří již podle prognóz (National Institute of Economic and Social Research) o 3,2% zvýšení hrubého domácího produktu na rok 2000 či dokonce o 3,5procentním hospodářském růstu. Stejnou úroveň, tedy 3,5 procenta, by si britské hospodářství mělo udržet celý rok, tvrdí podle listu The Wall Street Journal ekonom Michael Saunders. To je ovšem úroveň, která by z dlouhodobějšího hlediska vyvolala k životu zvýšení míry inflace. Nic na tom nemění fakt, že centrální banka Bank of England zvýšila od září loňského roku již třikrát úrokové míry. Očekávání dalšího zvýšení úrokových měr tak posílilo libru na úroveň, která je nejvyšší za posledních 14 let.To je zcela jiný obraz ve srovnán
í s eurozónou bojující se slabým měnovým kursem. Navíc britská míra nezaměstnanosti poklesla na čtyři procenta, tedy hodnotu, o níž se mnohým zemím měnové unie může nejspíš jen zdát.Konjunktura v Británii nabírá tedy na dechu a britský svaz průmyslu CBI přinesl minulý týden zprávu o tom, že domácí spotřeba a produkce se vyhouply na úroveň nejvyšší za posledních deset let. Na druhé straně mají britské podniky při směnném kursu jedné libry ku 3,20 německé marky citelné problémy s exportem. Proto CBI prosaz
uje vstup do eurozóny. A to i přesto, že podnikatelé budou muset (podle výzkumu poradenské firmy KPMG) vynaložit na přechod na euro 100 miliard liber. To naznačuje, jak výrazně by Británie potřebovala propojení s eurozónou.Zdroj: HN z 2. 2. 2000