Nejméně "chudých" žije v Praze, nejvíce na Sicílii

"Evropská chudoba" je z důvodu propracované sociální politiky rozdílná od světové chudoby, "chudí" Evropané tak neumírají hlady nebo žízní, přesto jsou vyřazeni z běžného života.

• Za "chudého" se považuje v zemích EU občan, jehož příjem je nižší než 60 % mediánu mzdy.
• Hranice chudoby v eurech je tedy v jednotlivých zemích rozdílná. V západní Evropě je hranice "evropské chudoby" vyšší než ve východoevropských zemích.
• Hranice "chudoby" pro rodinu se čtyřmi členy (dva dospělí a dvě děti) není čtyřnásobně vyšší než hranice "chudoby" pro jednotlivce, neboť se náklady na život u vícečlenné domácnosti snižují (náklady na bydlení a domácnost jsou společné). Hranice chudoby pro čtyřčlennou rodinu je tak přibližně dvojnásobně vyšší než u jednotlivce.

V Česku žije nejméně chudých

V evropské chudobě žije přes 81 miliónů občanů, velmi často jsou "chudobou" postiženi dlouhodobě nezaměstnaní, samoživitelky nebo penzisté. Dle studie "Der Armut in EU" od ÖGPP (Österreichischen Gesellschaft für Politikberatung und Politikentwicklung) je nejnižší míra chudoby z členských zemí EU v Česku (9,0 %), Nizozemí (10,3 %), Slovensku (12,0 %), Rakousku (12,1 %), Maďarsku (12,3 %), Slovinsku (12,7 %), Švédsku (12,9 %), Finsku (13,1 %), Dánsku (13,3 %). Nejvíce "chudých" občanů v členských zemích EU žije v Lotyšsku (21,3 %), Rumunsku (21,1 %), Španělsku (20,7 %), Bulharsku (20,7 %), Litvě (20,2 %) a Řecku (20,1 %).

• Evropská unie je nejenom pro statistická šetření rozdělena na 270 NUTS regionů. Česko je rozděleno na osm regionů (Praha, Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko). V první desítce regionů s nejnižší mírou chudoby má Česko tři regiony, což není v žádné jiné členské zemi EU.

Chudoba v Česku

Rozdíly v míře chudoby mezi jednotlivými českými regiony jsou v rámci zemí EU malé a rozdíl mezi Prahou a Severozápadem dosahuje 10,6 %. Údaje o jednotlivých regionech jsou v přiložené tabulce. Z velkých měst žije v Praze nejméně "chudých" občanů v EU.

Hranice chudoby se liší

Protože hranice "evropské" chudoby je závislá na výši mediánu mzdy a životních nákladech, tak se v jednotlivých zemích liší. Např. Lucemburčan s ročním příjmem 15 tisíc eur by byl v Rumunsku považován za boháče.

• Nejvyšší hranice chudoby u jednotlivce je v Lucembursku (16 048 € za rok), Kypru (11 840 € za rok), Rakousku (11 451 € za rok), Nizozemí (11 293 € za rok), Švédsku (10 897 € za rok), Dánsku (10 713 € za rok), Francii (10 704 € za rok) a Německu (10 634 € za rok).
• Nejnižší hranice chudoby u jednotlivce je v Česku (5 793 € za rok), Slovensku (4 983 € za rok), Polsku (4 540 € za rok), Estonsku (4 490 € za rok), Maďarsku (4 011 € za rok), Litvě (3 615 € za rok), Lotyšsku (3 580 € za rok), Bulharsku (3 528 € za rok), Rumunsku (2 122 € za rok).

Nejnižší chudoba dle regionů

V přiložené tabulce máme uvedeno deset regionů s nejnižší mírou chudoby a deset regionů s nejvyšší mírou chudoby. Itálie, Španělsko a Rumunsko mají zastoupení na obou koncích pomyslné tabulky, rozdíly v míře chudoby v jednotlivých regionech v těchto třech zemích jsou nejvyšší ze zemí EU.

Pramen: „Der Armut in EU“ (Österreichischen Gesellschaft für Politikberatung und Politikentwicklung)