Někteří z šestnácti tisíc zaměstnanců České spořitelny, spravující účty třem milionům klientů, si s příchodem nového majitele - rakouské Erste Bank budou muset hledat nové místo. Jak Erste, tak zástupci vlády, která včera prodej spořitelny Rakušanům schválila, potvrzují, že
se v největší domácí bance pro správu drobných účtů bude muset propouštět. "Určitá racionalizace bude zřejmě nutná," řekl včera k záměrům Erste ministr financí Pavel Mertlík. Spořitelna totiž zvládá ani ne poloviční objem vkladů s daleko více zaměstnanci, než má Erste Bank. O propouštění hovoří i Rakušané, kteří plánují i snížení počtu poboček spořitelny.I těch má totiž spořitelna dvakrát více než Erste. "Určitá redukce bude, i když samozřejmě ne podle hesla čím méně, tím lépe, ale s cílem specializovat pobočky podle potřeb místního trhu a podle potřeb klientů," uvedl minulý týden člen představenstva Erste Reinhard Ortner. Erste Bank koupí spořitelny výrazně pokročila ve své strategii vybudovat největší středoevropský finanční dům pro obsluhu drobných účtů
. Podle expertů je tento krok jedinou její šancí na přežití. "Erste je 77. bankou podle velikosti v Evropě, kde se bankovní sektor konsoliduje do větších a větších skupin. Má-li přežít, musí se stát supraregionální bankou ve východní a střední Evropě," napsaly nedávno ve své analýze britské Financial Times. Erste se zavázala vložit do dvou let do kapitálu spořitelny nebo některé její dceřiné společnosti čtyři miliardy korun.Dalším závazkem Rakušanů je investovat do informačních technologií spořitelny, které jsou jednou z největších slabin. Součástí smlouvy je rovněž plán rozpůjčovat po deseti miliardách korun na výstavbu bytů a na podporu středně velkých podniků či zemědělských podniků, a to za zvýhodněné dotované úvěry. Po jedné miliardě vloží zprivatizova
ná spořitelna do kapitálu "slibných nově vzniklých" společností a do sponzorování kultury a vzdělání. Vláda se výměnou za to zaručí, že v případě zhoršení platební schopnosti některých klientů státní Konsolidační banka uhradí odpovídající náklady.Tato gara
nce má trvat pět let a podle Ortnera se vztahuje na necelou polovinu poskytnutých úvěrů. Vláda včera rovněž posoudila konkurenční nabídku Investiční a Poštovní banky a Nomury, která v prosinci dala nezávazně najevo předběžný zájem o koupi spořitelny, nezískala ovšem do svého týmu dalšího partnera, jak slibovala. Přestože IPB nabízela více než 19 miliard, které zaplatí Erste, vláda se rozhodla pro Rakušany, neboť takto bude podle Mertlíka lépe splněn záměr vlády "uvést v bankovním sektoru věci do pořádku a zamezit další státní pomoci bankám". Mertlík včera rovněž připustil, že cena 19 miliard nepokryje všechny náklady, které stát na spořitelnu vynaložil. Stát začal s vylepšováním stavu spořitelny předloni o Vánocích, kdy ulevil bance od nekvalitních úvěrů za 10,4 miliardy korun, loni pak vláda tuto operaci zopakovala u dalšího balíku obtížně vymahatelných úvěrů za 33 miliard korun. Kvůli malé pravděpodobnosti splacení půjček vláda neuhradila plnou cenu, ale za oba balíky dohromady zaplatila 26,5 miliardy korun.Konsolidační banka, která problémové úvěry spravuje, však z těchto úvěrů zřejmě nezíská více než deset miliard korun. Kromě toho vláda dvakrát doplnila kapitál spořitelny, a to celkem o 13 miliard korun; k tomu je ještě nutno přičíst zatím neznámé riziko vyplývající z pětileté garance. Z utržených 19 miliard zaplatí podle Mertlíka Fond národního majetku náklady připravovaného Fondu dopravy a bydlení, a především dotace Konsolidační bance, jež nese náklady spojené s očišťováním bank a podniků. Fond bude b
rzy muset připravit k prodeji Komerční banku, jejíž očista přijde podle chystaného plánu asi na 60 miliard korun.Zdroj: MF Dnes z 3. 2. 2000