Porovnávat úroveň státních důchodů mezi jednotlivými zeměmi není snadné. Výši důchodu ve všech evropských zemích ovlivňuje celá řada parametrů. Výsledný důchod dvou kolegů z práce, kteří mají v posledních několika letech stejnou mzdu, může být značně rozdílný, neboť výše důchodu závisí v Evropě na příjmech v delším časovém období a současně na získané době pojištění. Přičemž i doba pojištění se v jednotlivých zemích započítává rozdílně.
V přiložené tabulce máme uveden "náhradový poměr" u mediánu důchodu ve věkové skupině občanů od 65 let do 74 let k mediánu hrubé mzdy občanů ve věku 50 až 59 let, zohledňuje se pouze důchod, nikoliv další sociální dávky.
Proč porovnání mezi důchodem a hrubým mediánem mzdy?
Porovnání mezi mediánem důchodu a mediánem mzdy je přesnější než porovnání u průměrných veličin, neboť průměrná mzda je pro dvě třetiny občanů nedosažitelná. Průměrná mzda neodpovídá nejčastější mzdě, neboť je nadhodnocena mzdami nejlépe ohodnocených zaměstnanců. Medián mzdy, kdy zjednodušeně řečeno polovina zaměstnanců má vyšší mzdu a polovina zaměstnanců má nižší mzdu, je tak ve skutečnosti ve všech členských zemích podstatně nižší. Medián mzdy tak má vyšší vypovídací schopnost, bývá však méně často v různých statistikách uváděn.
Při porovnání výše "náhradového poměru" (poměr mediánu důchodu k mediánu hrubé mzdy) je však pamatovat na skutečnost, že se porovnávají hrubé veličiny. V některých zemích podléhá vypočítaný důchod odvodům na dani nebo povinném pojistném, v jiných zemích se z důchodu již žádné daně neplatí. V Česku se důchody podléhají pouze dani z příjmu fyzických osob nadstandardní důchody, proto je naprostá většina důchodů vyplácená čistých.
Při porovnání se pracuje s hrubým mediánem mzdy v jednotlivých zemích z toho důvodu, že čistý medián se u jednotlivých občanů značné liší. Výše čisté mzdy je značně ovlivněna tím, kolik daňových slev a nezdanitelných položek při výpočtu občan uplatní. Při stejné hrubé mzdě se může čistá mzda výrazně lišit ve většině členských zemí EU.
Česko - náhradový poměr 53 %
Dle údajů v publikaci "Statistisches Jahrbuch 2013" (Das Statistische Bundesamt) dosahuje poměr v Česku mezi mediánem důchodu a mediánem mzdy 53 %, což odpovídá cca mediánu důchodu 10 500 Kč a mediánu mzdy 20 000 Kč.
- Nejvyšší "náhradový poměr" (poměr mediánu důchodu a mediánu hrubé mzdy) je v Lucembursku (74 %), Francii a Rumunsku (64 %), Slovensku (62 %), Rakousku (60 %) a Maďarsku (59 %). Náhradový poměr v Česku (53 %) je v rámci zemí EU průměrný.
- Nejnižší "náhradový poměr" je v Chorvatsku (35 %), Kypru (38 %), Bulharsku (41 %), Dánsku (42 %) a Belgii (44 %).
Proč budou důchody klesat?
Členské země EU prochází demografickými změnami, které jsou hlavní příčinou, proč musí státní důchody klesat. Evropa stárne, prodlužuje se střední délka života (průměrně jsou tedy důchody vypláceny déle než v minulosti) a současně klesá porodnost.
Nejstarší obyvatelstvo má Itálie, kde je 20,6 % občanů starších 65 let. Následuje Německo (20,6 %), Řecko (18,7 %), Švédsko (18,6 %), Portugalsko (18,2 %), Rakousko (17,9 %), Finsko (17,8 %). V Česku žije 15,2 % občanů starších 65 let. Nejméně občanů starších 65 let je na Kypru (11,8 %), Irsku (11,9 %), Slovensku (12,3 %) a Polsku (13,9 %). Ve většině vyspělých mimoevropských zemích světa je v tomto ohledu demografický trend příznivější.
Náhradový poměr u důchodu v zemích EU (v %)
Země |
Náhradový poměr |
Země |
Náhradový poměr |
---|---|---|---|
Lucembursko |
74 |
Litva |
52 |
Francie |
64 |
Německo |
51 |
Rumunsko |
64 |
Finsko |
50 |
Slovensko |
62 |
Velká Británie |
48 |
Rakousko |
60 |
Irsko |
47 |
Maďarsko |
59 |
Malta |
47 |
Švédsko |
58 |
Slovinsko |
47 |
Portugalsko |
56 |
Nizozemí |
46 |
Španělsko |
56 |
Řecko |
45 |
Itálie |
55 |
Belgie |
44 |
Polsko |
55 |
Dánsko |
42 |
Estonsko |
54 |
Bulharsko |
41 |
Lotyšsko |
53 |
Kypr |
38 |
Česko |
53 |
Chorvatsko |
35 |
Pramen: Destatis (Das Statistische Bundesamt) - Statistische Jahrbuch 2013, Kapitel Internationales