Rakouská Erste Bank nezaplatí 19 miliard korun za 52 procent České spořitelny najednou. Deset miliard uhradí při podpisu smlouvy, zbytek až do konce roku 2001. Včera o transakčních podmínkách informoval předseda představenst
va Erste Bank Andreas Treichl.Pokud bychom brali ukončení transakce až jako datum splacení celé částky, je to obdobné, jako kdyby stát dostal nyní zaplaceno o jednu miliardu méně. Stát totiž nebude moci devět miliard, které mu patří, zhodnocovat na úročeném bankovním vkladu. Kdyby stát chtěl peníze dříve, což dohoda rovněž umožňuje, pak by dostal od Erste o 5 procent méně.
Nižší výnos než oznámených 19 miliard o zhruba 400 až 600 miliónů Kč bude rovněž z titulu očekávaného snížení hodnoty čistého jmění banky po auditovaných výsledcích. Šéf Erste uvedl, že spořitelna bude rovnoprávným členem rakouského sektoru spořitelen, v jehož 180 let dlouhé historii nepřišel o své peníze žádný klient a "stát nemusel na stabilitu sektoru dát ani jeden šilink".
Erste B
ank má vyšší rating než Česká republika, což může být podle Treichla v budoucnosti pozitivně vnímáno při pohledu na tuzemskou ekonomiku. Ratingová agentura Standard & Poor's včera potvrdila hodnocení krátkodobých závazků Erste na stupni A-2 a v případě České spořitelny na stupni B. Zároveň potvrdila, že výhled budoucího vývoje spořitelny je i nadále stabilní.Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt soudí, že privatizace spořitelny časem přinese tvrdší konkurenci do bankovního sektoru, z čehož by měli profitovat klienti peněžních domů a tím i celá ekonomika. Spořitelnu však podle něj nyní čekají restrukturalizační kroky, které mají zvýšit její efektivitu.
Treichl uvedl, že počet poboček spořitelny nechce v současné době zpochybňovat, než se provede analýza jejich výdělečnosti. "V celé Evropě ale bude docházet ke snižování počtu poboček," dodal. Generální ředitel ČS Dušan Baran soudí, že v nejbližší době se budou řešit záležitosti orientace banky do budoucnosti, segmentace zákazníků a načasování nových pr
oduktů. Restrukturalizace spořitelny si v příštích třech letech podle Treichla vyžádá 8 miliard korun v souvislosti s modernizací informačních technologií a poboček. "Zisk by měl v nejbližších letech růst ročně nejméně o 15 procent," řekl. Za loňský rok vykáže spořitelna ještě ztrátu. V souvislosti s připravovanou smlouvou o státní záruce na část špatných úvěrů se však výsledek banky, oproti původně odhadované ztrátě do 10 miliard korun, zlepší podle Barana o 2,5 až 3 miliardy korun.Personální změny v managementu spořitelny a dozorčí radě nebudou prozatím nijak dramatické. Treichl uvedl, že představenstvo se rozšíří o zkušeného bankéře Jacka Stacka, bývalého výkonného viceprezidenta banky Chase Manhattan. V dozorčí radě získá Erste po podpisu smlouvy dvě křesla. Ještě letos by však podle něj mělo dojít ke spojení ČS s pražskou Erste Bank, kterou spořitelna od rakouské centrály odkoupí. Stack je podle informací HN odborník na drobné bankovnictví a moderní formy přímého bankovnictví přes internet. Treichl sou
dí, že například o internetové bankovnictví může být v ČR vyšší zájem než v Rakousku. Další z důležitých oblastí rozvoje vidí v kartových programech, především v rozvoji kreditních karet. "Jde o to, aby člověk měl jednu kartu použitelnou všude, vedle bankomatů třeba i pro telefon a počítač," řekl.Treichl naznačil, že bývalý viceguvernér Pavel Kysilka se členem představenstva spořitelny nestane. "Obchodní aktivity v ČR považujeme za důležité a nemůžeme jmenovat někoho, proti komu jsou námitky České národní banky," řekl. Kysilka je ve sporu s guvernérem Josefem Tošovským kvůli tomu, že v době, kdy byl zaměstnán v ČNB, pracoval jako poradce pro restrukturalizaci firmy ZPS Zlín.
Zdroj: HN z 4. 2. 2000