Hospodářský růst u našich severních sousedů nejvíce ohrožuje dlouhodobě nepříznivé saldo běžného účtu platební bilance. Loni si polská ekonomika nevedla špatně a její stav je na začátku roku 2000 vcelku dobrý, komentoval souhrnné statistické údaje za rok 1999 ministr hospodářství Janusz Steinhoff.
Za ús
pěch označil především čtyřprocentní růst hrubého domácího produktu, čímž se Polsko stále drží ve špičce reformních zemí. Tohoto výsledku bylo dosaženo navzdory nepříliš dobré konjunktuře v Evropské unie v prvním pololetí a vzdor kolapsu ruského trhu.Mot
orem růstu tak byly především dva faktory. Jednak to byla vysoká domácí poptávka, která však byla do značné míry výsledkem úvěrového boomu a také vyššího růstu mezd, než se předpokládalo. A jednak ekonomiku poháněly též investice, včetně přímých zahraničních vstupů, jejichž kumulovaná hodnota se dnes už blíží 40 miliardám dolarů. Pokud jde o další vyhlídky hospodářského růstu, pak se odhaduje na 5,4 % v letošním roce a na 6,3 % napřesrok. Jak připomínají polské listy, letošní konjunktura nebude ovšem natolik silná, aby pomohla řešit zhoršenou situaci na pracovním trhu, nezaměstnanost tedy zřejmě zůstane na 13 %.Nejbolavějším místem polské ekonomiky je v současné době schodek běžného účtu platební bilance, který se ke konci roku vyhoupl na 1,64 miliardy USD. Odpovídá 7,6 % HDP a je skoro dvojnásobný proti deficitu vykázanému závěrem roku 1998. Příčina je hlavně v nedostatečné exportní výkonnosti a v prudkém propadu tzv. neklasifikovaného obratu, tedy hlavně příhraničního a bazarového obchodu. Oba tyto fakto
ry souvisejí se situací na východních trzích.Zpráva o zvýšeném schodku platební bilance, kterou v prvním únorovém dnu přinesly i zahraniční agentury, si vzhledem k povaze problému zaslouží hlubší pozornost. Informace o deficitu vedla k oslabení zlotého, většina analytiků ji označila za varovnou, přičemž Polskou národní banku staví tento vývoj před nesnadné dilema. Bude muset rozhodnout, zda míní sledovat jedině splnění inflačního cíle, a to i za cenu zvýšení úrokových sazeb, nebo zda chce dbát o bezpečnou
úroveň deficitu běžného účtu.To druhé, jak soudí odborníci, je teď důležitější a pro investory přijatelnější. Nakonec ani loňský inflační cíl nebyl splněn - zvýšení spotřebních cen v závěru roku o 9,8 % bylo větší, než se předpokládalo - a nic dramatického se nestalo. Není-li tempo inflace příliš vysoké, panika nehrozí, kdežto nadměrný deficit běžného účtu může "útěk" investorů odstartovat.
"Dilema centrální banky je tím vážnější, že nemá k dispozici zrovna mnoho nástrojů... Na restrukturalizaci podniků ani na jejich konkurenceschopnost nemá vliv, od zásahů na devizovém trhu sama upustila a úrokové míry představují dvojsečnou zbraň: Mohou snížit poptávku po dovozech, ale zároveň mohou též přilákat krátkodobý kapitál. To posílí zlotý a znovu zhorší bilanc
i běžného účtu - tady se kruh uzavírá," shrnul list Rzeczpospolita problém, který se nakonec netýká jen Polska.Tamní vláda se proto zaměřuje na podporu vývozu a omezování nežádoucích dovozů, a to i pomocí dodatečných cel u potravinářských komodit. S Bruselem chce jednat o usnadnění přístupu polských vývozců na unijní trhy, s Ruskem též o barterových operacích. O zavedení víz pro občany ze Společenství nezávislých států neuvažuje.
Zdroj: HN z 4. 2. 2000