Chcete jet do Norska?

19.05.2004 | , VysokéŠkoly.cz
Studentské centrum


perex-img Zdroj: Finance.cz

Fjordy, historické památky, krásná příroda... Norsko. Země, která se stává čím dál tím vyhledávanějším cílem prázdninových cest. Jak se v Norsku cestuje? Na co si dát pozor? V následujícím článku přinášíme základní informace a také tipy a triky pro všechny, kdo se chtějí do Norska vydat.

Fjordy, historické památky, krásná příroda... Norsko. Země, která se stává čím dál tím vyhledávanějším cílem prázdninových cest. Jak se v Norsku cestuje? Na co si dát pozor?
V následujícím článku přinášíme základní informace a také tipy a triky pro všechny, kdo se chtějí do Norska vydat.

Obecně o Norsku

Norsko má i s ostrovy rozlohu 386 957 km2 a 4,38 milionu obyvatel, na 1 km2 tedy připadá pouze 13 obyvatel. Je to dědičná parlamentní monarchie, momentálně pod vládou krále Haralda V. Při posledním referendu o vstupu do EU se 52% jeho poddaných vyjádřilo proti, eury zde tedy platit nelze, musíte si pořídit norské koruny. Norsko dlouho patřilo k méně rozvinutým zemím Evropy, po objevení ropy v 50. letech se však začalo velice dynamicky rozvíjet. Díky tomu tu dnes vedle zachované přírody můžete profitovat z moderních turistických center poskytujících stejné zázemí švýcarské Alpy.
Oficiálním jazykem je norština, existují dvě varianty: rigsmål a landsmål.
Podnebí jihu a severu se velice liší, zatímco za polární kruh se můžete s nezbytným repelentem vypravit pouze do poloviny června do konce srpna - jinak musíte počítat s mrazíky či sněhem - jih je ovlivněn atlantickým oceánem, takže se člověk musí připravit na déšť nebo alespoň časté přeháňky.

Norsko je země mnoha tváří, proto si dopředu rozmyslete, co vlastně chcete vidět a proč tam jedete. Tomu pak přizpůsobte vybavení i časový rozvrh. Do muzea goretexové boty potřebovat nebudete... Když se člověk chystá do severních částí země, musí počítat s časovou rezervou - překážky v terénu či počasí vám zkrátka vaše plány mohou úplně překopat.
Já jsem byla zvědavá na přírodní rezervace a národní parky. Každá, byť sebemenší rezervace má své internetové stránky a také infocentrum, kde seženete podrobné mapy a průvodce v několika jazycích. Pokud cestu plánujete s dostatečným časovým předstihem, můžete si informace obstarat už v České republice. Velké národní parky jako Dovrefjell nebo Rondane jsou v létě hojně navštěvované, ale i menší stojí za pozornost. Pokud chcete vidět pižmoně - něco mezi buvolem a bizonem - navštivte rezervaci Dovre. Nejlépe s dalekohledem; přibližovat se ke zvířatům je z bezpečnostních důvodů zakázáno. Jsou totiž velmi plachá a pokud se cítí ohrožena, útočí. V Dovre žijí kromě pižmoňů i polodivocí koně. Je to opravdu zážitek, když se vyškrábete na náhorní plošinu, mrholí, hustá mlha se najednou zvedne a vy s údivem zjistíte, že stojíte uprostřed stáda asi čtyřiceti koňů. Chvíli obě strany přemýšlejí, kdo se dá na úprk první... Můžu vás ubezpečit, utečou oni. Červenec je ideální doba pro návštěvu ptačího ostrova Runde. Proslavili ho papuchalci, pestrobarevní ptáci hnízdící na skalnatém pobřeží, a také tuleni, za kterými se jezdí na vyhlídkové plavby několikrát denně. Na ostrově hnízdí také různé druhy racků, terejové, alky, buřňáci a chaluhy, velcí dravci. Zatímco racci nálety na člověka nemyslí vážně, pouze se ho snaží odehnat od hnízda, chaluha při ohrožení zaútočí doopravdy. Naštěstí jsou tito ptáci velcí jako orli, takže je nepřehlédnete a bez problémů se jejich hnízdům vyhnete. Více informací naleznete na www.runde.no. Minirezervaci Fokstua mohu doporučit všem milovníkům zpěvných ptáků, hnízdí zde totiž slavík modráček tundrový. Naučnou stezku na dřevěných chodnících nad rašeliništěm projdete za dvě hodinky. Dobrodruzi se pouštějí i dál, mimo vytyčenou trasu, aby mohli pozorovat losy, kteří se v podvečer objevují u napajedla.
Rozhodně investujte do koupě podrobné mapy - nejlépe se nám osvědčil autoatlas Norské kartografie Veiatlas Norge, ve kterém jsou zakresleny i pěší stezky a také chaty DNT (Den Norske Turistforening). Existují tři typy - nezásobené chaty, z nichž některé jsou i odemčené. Klíč k zamčeným chatám je na kontaktním místě, většinou u nějakého domorodce. Ten vám ho vydá oproti průkazce člena DNT (podrobnější informace o členství a celé organizaci najdete na www.turistforeningen.no) nebo po zaplacení poplatku. V polozásobených chatách je většinou palivo a také základní potraviny. Plně zásobené chaty DNT jsou obdobou našich horských chat. Na severu země, v tundře lze pro přespání využít také chaty laponských pastevců a lovců. V Norsku platí všeobecné právo vstupu do přírody, což znamená, že člověk nesmí chodit pouze tam, kde to výslovně zakazuje nějaká tabule s varováním. Stan si můžete postavit, kde chcete - což samozřejmě neplatí o soukromých pozemcích. Výjimkou nejsou ani jedinci, kteří tři dny (maximální povolená doba pro táboření na jednom místě) stanovali v parku v Oslu. V sezóně platí zákaz otevřeného ohně, ale když člověk nedělá vatru...

Potraviny jsou levné především v supermarketech Rimi a Rema 1000. Příjemně překvapí hlavně ceny chleba a zmrzliny. V Norsku je povolen lov mořských ryb bez rybářského průkazu, takže si člověk může zpestřit jídelníček a nepotřebuje k tomu ani nějakou speciální výbavu, stačí vlasec, háček a most přes fjord či záliv.


Jak se dopravovat?

Tradičně nejvýhodnější jsou spojení trajektem z německého Rostocku nebo Sassnitzu (ostrov Rujana) do švédského Trelleborgu. Také se vyplatí přicestovat do Norska autobusem, koupí-li si člověk lístek v Česku. Jízdenku je třeba zajistit nejméně dva týdny předem, v sezóně bývají rychle vyprodané. V Norsku lze stopovat, ale musíte počítat s udivenými pohledy, většina Norů má totiž vlastní vůz a tak nechápe, proč někdo stopuje. Vlaky jsou dost drahé, ale společnost Interrail poskytuje nejrůznější slevy pro mladé do 26 let, momentálně jsou aktuální např. Minipris - informace o nich najdete na www.periscop.cz. Rozhodně nezkoušejte jezdit načerno, každý vagón má vlastního průvodčího, takže neuniknete. Po Norsku se dá také jezdit autem, benzín vyjde asi na 45 - 50 Kč/litr, přesná cena se odvíjí od kurzu koruny. Musíte však počítat s poplatky za trajekty přes fjordy a jezera a s poplatky za průjezd horskými silnicemi.

Na co si dát pozor?

V květnu se hojně vyskytují losi i tam, kde by je člověk nečekal, např. podél silnic apod. Pozor, na severu nefunguje kompas, což může být v tundře, kde je málo orientačních bodů, velice nepříjemné. Také se tam v létě přemnožují komáři. Normální český repelent funguje maximálně tři hodiny. Nezapomeňte na polární den - pokud ke spaní potřebujete tmu, příliš se nevyspíte. Světlo také způsobuje změnu biorytmu, před třetí hodinou ranní se člověku spát jednoduše nechce.

Nenechte si ujít, aneb kam jezdí turisté nejčastěji :

Cesta trolů - Trollstigen - 11 serpentin vytesaných do skalního masívu. Otevřena bývá od konce května, resp. až roztaje sníh.

Nejdelší tunel na světě - Laerdal - je v kraji Sogn og Fjordane a měří 24 km.

Na úbočí Romsdalen se tyčí nejvyšší žulová stěna v Evropě. Dříve se z ní pořádaly skoky s opožděným otevřením padáku.

Geirangerfjord dlouhý 16 km a hluboký až 360 m patří k nejkrásnějším fjordům Norska. Lemují ho četné vodopády, z nichž nejznámější je vodopád Sedm sester. Plavba po fjordu trvá 70 minut. Cena: dospělý - 33,- NOK, dítě a důchodce - 17,- NOK, os. auto - 103,- NOK. Největší a nejhlubší norský fjord se jmenuje Sognefjord. Je dlouhý přes 180 km a hluboký místy až 1244 m.

Jotunheimen, což znamená domov obrů, je nejvyšší pohoří Norska i celé Skandinávie s více než 200 vrcholy nad 2000 m. Jeho část byla vyhlášena jako národní park.

Laponsko se rozkládá na severu Skandinávie na území Norska, Švédska a Finska.
Oslo, tj. louka bohů, má tvar podlouhlé podkovy obepínající záliv Oslofjord. Bydlí tu asi půl milionu obyvatel. Mezi nejnavštěvovanější místa se řadí lyžařské středisko Holmenkollen, poloostrov Bygdoy s muzei Kon-Tiki, Fram, vikingských lodí, Frogner park se sochami G. Vigelanda a centrum města s královským palácem, parlamentem, pevností Akershus, odkud je nádherný výhled na přístav.

Ålesund potěší milovníky secese - toto město v 19. století téměř do základů vyhořelo a bylo obnoveno právě v tomto stylu.

V Norsku se zachovalo 29 starobylých dřevěných sloupových (pilířových) kostelů. Nejznámější jsou v Borgundu, Heddalu a Urnes . Tyto dřevěné památky pocházejí z 10. až 14. století. Jejich konstrukci nesou sloupy, kostely mají relativně malý a jednoduchý vnitřní prostor a úzké kněžiště. Liší se umístěním oken, dveří a interiérem.



Užitečné odkazy:
Na většině českých stránek najdete "cestovní deníky" lidí, kteří už v Norsku byli a chtějí se s ostatními podělit o své zážitky a zkušenosti. Vyplatí se některé z nich projít, protože na nich mnohdy narazíte na užitečné tipy a rady a zajímavé informace, které někdo pracně získal a vy je můžete mít bez námahy. Do této kategorie spadají weby jako www.sweb.cz/norsko01, wwww.norsko.webpark.cz nebo www.norsko.hynna.com. Mezi pokročilejší patří např.www.norsko.lacina.net, kde jsou uvedeny další odkazy, mapy apod. Pokud hledáte všeobecné informace, mohu doporučit stránky www.skandinavie.ic.cz a www.info-tour.info/norsko/mainframe.htm. Anglické stránky www.norge.dk/pdf/england přetékají turistickými katalogy ke stažení. Novinky nejen o srážkách osobních aut s losy si můžete přečíst na www.skandinavie.cz. Informace pro turisty najdete také na www.tourist.no, www.camping.no, www.fjordnorway.no, www.touristforeningen.cz či visit.norway.com.





Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.

Autor článku

Magdaléna Trusinová