Aby se zvyšovala životní úroveň zaměstnanců, tak je nutné, aby si za svoji mzdu koupili více zboží a služeb než v předchozím období. Porovnávání nominální mzdy tak může být nepřesné, neboť i při zvýšení nominální mzdy se může mít rodina finančně hůře, pokud je inflace vyšší než růst mezd.
- Životní úroveň rodiny klesne, i když dostanou živitelé rodiny přidáno, je-li růst inflace vyšší, než zvýšení jejich mezd. Inflace (spolu s daněmi) si každý měsíc berou svůj díl z příjmu.
- Všichni občané členských zemí EU tedy každoročně usilují, aby jejich příjmy rostly více než inflace, aby se měli reálně lépe. Pro rok 2013 odhaduje Evropská komise růst průměrné mzdy za celou Evropskou unii pouze o 0,2 %. Přičemž ve 12 členských zemích EU se očekává reálný pokles průměrné mzdy, mezi tyto země patří i Česko.
Vývoj mezd v Česku
V Česku činila ve II. čtvrtletí roku 2013 průměrná mzda 24 953 Kč, což je o 297 Kč více než ve stejném období roku 2012. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 1,2%, avšak inflace dosáhla v uvedeném období hodnoty 1,5 %, proto došlo reálně ke snížení průměrné mzdy o 0,3 %, jak vyplývá ze zprávy Českého statistického úřadu. Údaje za celý rok nejsou ještě k dispozici, mohou se od odhadovaných dat za jednotlivé členské země EU v přiložené tabulce lišit, u Česka se odhaduje pokles o 0,4 %.
Mzdy nerostou
Inflace v členských zemích Evropské unie je na nízké úrovni, přesto si řada Evropanů finančně meziročně pohorší. Mzdy v Evropě totiž stagnují. Situace pro rok 2013 se však odhaduje příznivější než byla v roce 2012, kdy ve 20 členských zemích došlo k reálnému snížení průměrné mzdy.
- Nejvyšší reálný pokles průměrné mzdy se očekává za rok 2013 oproti roku 2012 na Kypru (o 8,5 %) a Řecku (o 6,2 %). S reálným poklesem průměrné mzdy se však počítá i v západní Evropě (např. Nizozemí, Irsku, Itálii a Velké Británii).
- O 2 % a více reálně průměrná mzda meziročně stoupla pouze v pěti členských zemích EU (Portugalsku, Bulharsku, Švédsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku).
Průměrná mzda se běžným zaměstnancům vzdaluje
Ve všech členských zemích Evropské unie platí, že na průměrnou mzdu většina zaměstnanců nedosáhne. V posledních letech naopak stoupá rozdíl mezi mediánem mzdy (střední hodnotou) a průměrnou mzdou, neboť mzdy nejvíce stoupají desetině zaměstnanců s nejvyššími mzdami. Současně mzdy zaměstnanců pracujících za podprůměrnou mzdu stagnují. Mzdové nůžky se tak rok od roku i v sociálně vyspělé EU rozevírají. Česko spolu se zeměmi Skandinávie přitom patří mezi země s nejnižšími mzdovými rozdíly.
Meziroční (2013/2012) reálný růst/pokles průměrné mzdy (odhad)
Země | Nárůst/pokles reálných mezd | Země | Nárůst/pokles reálných mezd |
---|---|---|---|
Portugalsko |
2,4 % |
Francie |
0,1 % |
Bulharsko |
2,3 % |
Rakousko |
0,1 % |
Švédsko |
2,2 % |
Malta |
-0,1 % |
Estonsko |
2,2 % |
Španělsko |
-0,1 % |
Litva |
2,0 % |
Velká Británie |
-0,2 % |
Lotyšsko |
1,8 % |
Slovensko |
-0,3 % |
Rumunsko |
1,6 % |
Itálie |
-0,4 % |
Polsko |
1,2 % |
Česko |
-0,4 % |
Chorvatsko |
1,1 % |
Irsko |
-1,0 % |
Belgie |
1,0 % |
Nizozemí |
-1,1 % |
Finsko |
0,8 % |
Slovinsko |
-2,1 % |
Německo |
0,6 % |
Maďarsko |
-3,0 % |
Lucembursko |
0,4 % |
Řecko |
-6,2 % |
Dánsko |
0,2 % |
Kypr |
-8,5 % |
Pramen:Prognose Europäische Komission 2013 and Hans-Böckler Stiftung (Böckler Impuls 19/2013)