Zákon o dluhopisech

04.02.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Text úpln

 

Text úpln. zn. předpisu č. 530/1990 Sb. (4078/1999 Sb.p), s úč. 30.12.1999, platí

530

Neoficiální úplné znění zákona

ze dne 26. listopadu 1990

č. 530/1990 Sb., o dluhopisech; ve znění zákona č. 51/1992 Sb.; zákona č. 84/1995 Sb.; zákona č. 15/1998 Sb.; zákona č. 165/1999 Sb.; zákona č. 362/1999 Sb. s účinností ke dni 30. prosince 1999

 

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

 

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 1

(1) Dluhopis je cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splácení dlužné částky v jmenovitých hodnotách a vyplácení výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy (dále jen “emitent”) tyto závazky splnit.

(2) S

dluhopisem může být spojeno právo na jeho výměnu za jiný druh dluhopisu.

(3) Jmenovitá hodnota dluhopisu je hodnota uvedená v textu dluhopisu.

(4) Kurs dluhopisu je cena, za kterou je dluhopis prodáván.

(5) Zrušen.

(6) Dluhopis může znít i na cizí měnu; nakládat s ním lze v souladu s devizovými předpisy.

1)

(7) Sběrný je dluhopis, na jehož celkové jmenovité hodnotě se majitelé podílejí určitou částkou nebo počtem kusů dluhopisů, aniž je jim přidělováno pořadové číslo těchto dluhopisů. V emisních podmínkách musí být stanoveno, kdy vydá emitent majiteli konkrétní kusy dluhopisů.

 

§ 2

Zrušen.

 

Oddíl 2

Náležitosti dluhopisů

§ 3

(1) Dluhopis musí obsahovat

a) označení emitenta (název nebo jméno a sídlo nebo bydliště emitenta),

b)

název dluhopisu a jeho číselné označení (pořadové číslo, pokud bude více sérií dluhopisů i označení sérií),

c) jmenovitou hodnotu dluhopisu, a to

ca) v československé měně nejméně jeden tisíc Kčs a vyšší hodnoty vždy v celých tisících Kčs nebo

cb) v 

cizí měně, pokud je vydán v cizí měně,

d) způsob stanovení výnosu,

e) prohlášení emitenta, že dluží jmenovitou hodnotu dluhopisu jeho majiteli,

f) závazek emitenta splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu v určitém termínu nebo termínech, vyplácet určený výnos dluhopisu ve stanovených termínech, způsob těchto výplat a určení platebního místa,

g) u dluhopisů znějících na jméno i jméno jejich prvního majitele,

h) datum vydání dluhopisů a otisk podpisů představitelů emitenta,

i) údaj o rozhodnutí Ko

mise pro cenné papíry (dále jen “Komise”) o povolení vydání dluhopisů, s výjimkou případů, kdy se povolení nevyžaduje.

(2) Text dluhopisu může obsahovat další vymezení práv a povinností.

(3) Jestliže vydání dluhopisů bude provedeno pouze jejich zaknihováním, nebo jestliže budou vydány sběrné dluhopisy, je povinen zabezpečit samostatné zveřejnění emisních podmínek, které musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 1.

(4) Při vyplácení výnosu dluhopisu pomocí kupónových archů musí být uvedeno na kupónu označení emitenta, číslo dluhopisu, výše úroku a datum, ke kterému bude výnos vyplácen a v případě, že je výnos určen pevnou úrokovou sazbou, i částka úroku.

 

§ 4

(1)

Dluhopisy znějí na doručitele nebo na jméno.

(2) Emitent nebo osoba jím pověřená vede seznam majitelů dluhopisů znějících na jméno.

(3) K převodu práv z dluhopisů znějících na doručitele dochází jejich předáním.

(4) Dluhopisy znějící na jméno jsou převoditelné rubopisem, pokud výslovně v textu dluhopisu neuvedl, že jsou nepřevoditelné.

(5) Není-li stanoveno jinak, přecházejí práva z dluhopisu na dědice.

(6) U nepřevoditelných dluhopisů znějících na jméno musí být v textu dluhopisu a v podmínkách emise uvedeno, jak bude postupovat v případě úmrtí jejich majitele.

(7) V případě, že se zavazuje k odkupu nepřevoditelných dluhopisů znějících na jméno před uplynutím doby jejich splatnosti, je povinen podmínky tohoto odkupu uvést

v podmínkách emise.

 

§ 5

Stát ručí za závazky vyplývající z vydání dluhopisů jen v případech uvedených v tomto zákoně anebo jestliže takový závazek výslovně převezme.

 

ČÁST DRUHÁ

POVOLENÍ K VYDÁNÍ DLUHOPISŮ

Oddíl 1

Udělení a odmítnutí povolení

§ 6

Emitenty dluhopisů mohou být právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštního předpisu.

3) K vydání dluhopisů, s výjimkou státních dluhopisů a dluhopisů České národní banky v souladu se zákonem České národní rady č. 6/1993 Sb. ČR, o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je třeba povolení podle tohoto zákona.

 

§ 7

(1) Povolení k vydání dluhopisů uděluje na žádost Komise. Povolení se uděluje se souhlasem Státní banky československé. Příslušná Komise zabezpečí pravidelné zveřejňování informací o povolených vydáních dluhopisů.

(2) Pokud žádost neobsahuje náležitosti uvedené v § 8, příslušná Komise ji vrátí k doplnění.

(3) O žádosti rozhodne Komise do dvou měsíců od doručení žádosti, popřípadě od jejího doplnění.

(4)

Povolení se neudělí, pokud žadatel neprokáže schopnost zabezpečit návratnost požadované emise; důvody musí být žadateli sděleny.

(5) Udělením povolení nevzniká právo na obchodování s dluhopisy na burze a na úřední záznam jejich kursů na burze.

(6) Zrušen.

 

Oddíl 2

§ 8

Žádost o povolení k vydání dluhopisů

(1) V žádosti o povolení je žadatel povinen uvést

a) účel použití požadované emise,

b)

svou současnou a předpokládanou finanční situaci a prohlášení, že je schopen zabezpečit návratnost požadované emise, popřípadě zda a jak bude návratnost věcně zajištěna,

c) u dluhopisů, za jejichž splácení nebo úročení převzala záruku právnická nebo fyzická osoba,, údaje o ručiteli a jeho finanční situaci, jakož i jeho písemný souhlas s převzetím ručitelského závazku,

d) způsob zveřejnění emisních podmínek a ročních výsledků svého hospodaření.

(2) Součástí žádosti o povolení musí být návrh emisních podmínek, ve kterých je žadatel povinen uvést

a) název dluhopisu,

b) celkovou částku emise a její rozložení do jednotlivých hodnot, emisní kurs a jmenovitou hodnotu dluhopisu,

c) datum vydání a splatnosti dluhopisů, způsob jejich emise, splácení a platební

místo,

d) výnos dluhopisu (§ 10).

(3) K žádosti připojí žadatel poslední roční účetní závěrku s komentářem přezkoušenou ověřovatelem (auditorem) a vzor dluhopisu. Předložení vzoru dluhopisu se nevyžaduje, bude-li emise provedena pouhým zaknihováním. Ověření roční účetní závěrky se nevyžaduje, jde-li o emisi zaměstnaneckých obligací (§ 21).

 

ČÁST TŘETÍ

VYDÁNÍ A SPLÁCENÍ DLUHOPISŮ

Oddíl 1

§ 9

Vydání dluhopisů

Vydání dluhopisů, jejich splácení a vyplácení výnosu z dluhopisů mohou emitenti zabezpečit sami nebo prostřednictvím osob oprávněných k obchodování s cennými papíry.

 

Oddíl 2

§ 10

Výnos dluhopisu

(1) Emitent je povinen vyplácet výnos dluhopisu způsobem a v termínech v dluhopisu stanovených.

(2) Výnos dluhopisu může

být stanoven

a) pevnou úrokovou sazbou;

b) pevnou úrokovou sazbou a podílem na zisku;

c) rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kursem;

d) slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu;

e)

pohyblivou úrokovou sazbou, popřípadě vývojem devizových kursů v závislosti na pohybu úrokových sazeb či kursů na finančním trhu;

f) kombinací výše uvedených způsobů.

 

§ 11

Vyžadují-li to podmínky finančního trhu, může Komise v dohodě se Státní bankou československou stanovit a ve Sbírce zákonů vyhlásit opatřením nejvyšší pevnou úrokovou sazbu výnosu nově vydávaných emisí zaměstnaneckých obligací (§ 21).

 

Oddíl 3

Splácení dluhopisů

§ 12

(1) Emitent je povinen splatit dluhopisy v jejich jmenovité h

odnotě jednorázově ke stanovenému termínu nebo splátkami v několika termínech.

(2) Emitent si může vyhradit možnost předčasného splácení dluhopisů v jejich jmenovité hodnotě.

(3) Majitel dluhopisu může žádat splacení dluhopisu v jeho jmenovité hodnotě před stanovenou dobou splatnosti, jen pokud se k tomu v dluhopisu zavázal.

(4) Při splácení jmenovité hodnoty dluhopisu před stanovenou dobou splatnosti celé emise musí být spolu s dluhopisem vráceny všechny kupóny, které nejsou ještě splatné. Hodnota nevrácených kupónů se odečte.

 

§ 13

(1) V dluhopisu může stanovit podmínky, za kterých má majitel dluhopisu právo vyměnit jej za jiný nebo akcii jím vyda

né.

(2) Emitent může vydat dluhopisy s předkupním právem na jím vydané akcie.

(3) Práva uvedená v odstavcích 1 a 2 mohou být předmětem samostatného obchodu.

 

ČÁST ČTVRTÁ

ZVLÁŠTNÍ DRUHY DLUHOPISŮ

Oddíl 1

Hypoteční zástavní listy

§ 14

(1) Hypotéční zástavní listy jsou dluhopisy, součástí jejichž názvu je označení hypotéční zástavní list a jejich jmenovitá hodnota, včetně úroků, je plně kryta pohledávkami z hypotéčních úvěrů (dále jen “řádné krytí”), popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zá

kona (dále jen “náhradní krytí”).

(2) Hypotéčním úvěrem je úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení je zajištěno zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky.

(3) Hypotéční zástavní listy může vydávat pouze banka, která ke k této činnosti oprávněna podle zvláštního zákona

3) (dále jen “hypotéční banka”).

(4) V názvu dluhopisů, které nesplňují podmínky stanovené pro hypotéční zástavní listy podle tohoto zákona, nesmí být označení hypotéční zástavní list uvedeno.

 

§ 15

(1) Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů mohou být použity pouze pohledávky z hypotéčních úvěrů nepřevyšující 70 % ceny zastavených nemovitostí.

(2) Cenu podle odstavce 1 stanoví hypotéční banka, která poskytuje hypotéční úvěr jako cenu obvyklou.

(3) Na nemovitosti podle § 14 odst. 2 nesmí ke dni uzavření smlouvy o hypotéčním úvěru váznout žádné jiné zástavní právo třetí osoby a ani převod této nemovitosti nesmí být podle dříve platné právní úpravy omezen, s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý stavební spořitelnou podle zvláštního zákon

a.3)

(4) Nemovitost se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti, jestliže takto zajištěná pohledávka třetí osoby zanikne v důsledku použití hypotéčního úvěru k jejímu splacení.

(5) Pokud byl na nemovitost

poskytnut úvěr ze stavebního spoření, může být hypotéční úvěr poskytnut pouze do výše rozdílu 70 % ceny zastavené nemovitosti a poskytnutým úvěrem ze stavebního spoření.

(6) Náhradní krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů je možné pouze do výše 10 % této jmenovité hodnoty, a to jen hotovostí, vklady u České národní banky, státními dluhopisy nebo cennými papíry vydanými Českou národní bankou podle zvláštního zákona.

3)

(7) Majetkové hodnoty sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů nesmí hypotéční banka zastavit.

(8) Hypotéční banka je povinna vést o krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů samostatnou evidenci poskytující úplné podklady pro posouzení, jak hypotéční banka dodržuje ustanovení tohoto zákona

.

 

§ 16

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou způsob výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona při vydávání hypotéčních zástavních listů a při výkonu činností s tím souvisejících.

 

§ 17

Hypotéční zástavní list zaniká, jestliže jej banka, která jej vydala, sama koupí.

 

Oddíl 2

Státní dluhopisy

§ 18

(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou jsou státními dluhopisy.

(2) Státní dluhopisy jsou vydávány

a) na základě zvláštního zákona o 

státním dluhopisovém programu, nebo

b) na základě zvláštního zákona, který pověřuje Ministerstvo financí vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.

(3) Zvláštní zákon podle § 18 odst. 2 zároveň stanoví účel, maximální rozsah a ma

ximální dobu splatnosti

a) veškerých závazků vyplývajících ze státního dluhopisového programu podle § 18 odst. 2 písm. a), nebo

b) státních dluhopisů vydávaných podle § 18 odst. 2 písm. b).

Pokud zvláštní zákon tyto náležitosti nestanoví, určí je Ministerstvo financí v emisních podmínkách.

(4) V rámci naplňování státního dluhopisového programu je možné vydávat různé druhy dluhopisů s různými emisními podmínkami.

(5) Vláda je povinna předložit Poslanecké sněmovně stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu.

 

§ 19

(1) Ministerstvo financí vydává v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem podle § 18 odst. 2 jednotlivé druhy státních dluhopisů, určuje jejich emisní podmínky a vyhlašuje je ve Sbírce zákonů.

(2) Státní dluhopisy se na území České republiky dávají do prodeje prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy se mimo území České republiky dávají do prodeje prostřednictvím jiné právnické osoby, se kterou Ministerstvo financí uzavře smlouvu o zajištění jejich prodeje.

(3) Činnost spojenou se správou a splácením státního dluhu z titulu státních dluhopisů zabezpečuje Ministerstvo financí nebo jím pověřené subjekty.

 

Oddíl 3

§ 20

Komunální obligace

(1) Dluhopisy označené jako komunální obligace mohou být vydávány

a) bankou nebo spořitelnou a z výtěžku jejich prodeje poskytne banka nebo spořitelna úvěr obci, která o jejich vydání požádala a která za emisi ručí svým majetkem;

b)

obcí, která za emisi ručí svým majetkem.

(2) Za emisi podle odstavce 1 písm. b) může převzít záruku banka nebo spořitelna.

 

Oddíl 4

§ 21

Zaměstnanecké obligace

(1) Zaměstnanecké obligace jsou nepřevoditelné dluhopisy na jméno vydávané emitentem výlučně pro pracovníky, kteří jsou u něho v pracovním poměru nebo poměru obdobném pracovnímu poměru (dále jen “pracovní poměr”) a pro pracovníky, jejichž pracovní poměr u emitenta skončil z důvodu jejich odchodu do starobního nebo invalidního důchodu.

(2) V

podmínkách emise zaměstnaneckých obligací musí uvést kromě údajů stanovených v § 8 odst. 2, že v případě rozvázání pracovního poměru je povinen zaměstnaneckou obligaci od pracovníka odkoupit a vyplatit mu její jmenovitou hodnotu a splatnou část pevného úrokového výnosu. Pokud emisní kurs zaměstnanecké obligace byl nižší než její jmenovitá hodnota, vyplatí pracovníku emisní kurs zaměstnanecké obligace a poměrnou část rozdílu mezi jmenovitou hodnotou zaměstnanecké obligace a jejím emisním kursem. Tuto povinnost má i vůči osobám, které zaměstnaneckou obligaci zdědily.

(3) Pokud pracovník při rozvázání pracovního poměru nebo dědic zaměstnaneckou obligaci emitentu neprodá ve lhůtě stanovené v podmínkách emise, není povinen vyplácet stan

ovený výnos.

 

ČÁST PÁTÁ

ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 22

Sankce

(1) Zjistí-li Komise v činnosti emitenta při vydávání dluhopisů nebo v souvislosti s ním porušení tohoto zákona nebo porušení podmínek povolení uděleného podle tohoto zákona, uloží

a) opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků, zejména pozastaví nejdéle na dobu jednoho roku nebo zakáže vydávání dluhopisů, popřípadě přikáže emitentovi, aby předčasně splatil jmenovitou hodnotu vydaných dluhopisů a vyplatil příslušnou část výnosů těchto dluhopisů,

b) pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

(2) Pokutu po

dle odstavce 1 písm. b) lze uložit též osobám, které vydávají dluhopisy bez povolení podle § 6.

(3) Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze ukládat opakovaně.

(4) Uložením pokut podle odstavců 1 až 3 není dotčena odpovědnost podle zvláštních zákonů.

4)

(5) Při ukládání opatření a pokut vychází Komise zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.

(6) Pokuty podle odstavců 1 až 3 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dověděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let, ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.

(7) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 jsou splatné do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o jejich uložení.

(8) Pokuty podle odstavců 1 až 3 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

 

§ 23

Práva z dluhopisů se promlčují uplynutím 10 let ode dne jejich splatnosti.

 

§ 24

O umořování ztracených nebo zničených dluhopisů platí zvláštní předpisy.

5)

 

§ 25

Ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky mohou obecně závazným právním předpisem podrobně upravit podmínky emise hypotečních zástavních listů a komunálních obligací.

 

§ 25a

Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí je oprávněna v rámci výkonu řízení dluhové služby České republiky nabývat, zcizovat a právně zatěžovat dluhopisy vydávané Českou republikou, a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou.

 

§ 26

Fyzické osoby mohou d

o konce roku 1992 přikládat k žádosti o povolení vydání dluhopisů roční účetní závěrku (§ 8 odst. 3) bez přezkoušení ověřovatelem (auditorem).

 

§ 27

(1) Dluhopisy vydané na základě povolení federálního ministerstva financí před účinností tohoto zákona se považují za dluhopisy vydané podle tohoto zákona; může požádat ministerstvo financí (§ 7 odst. 1) o povolení změny schválených podmínek emise do jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) V žádosti uvede charakteristiku změny a její zdůvodnění. O žádosti rozhodne příslušné ministerstvo financí do jednoho měsíce od doručení žádosti.

(3) Pokud majitel dluhopisu se změnou emisních podmínek nesouhlasí, musí mu na požádání splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu a splatný úrok

.

(4) Změny emisních podmínek je povinen uveřejnit obdobným způsobem jako původní emisní podmínky.

 

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.

 

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

 

 

 

Čl. I

Zákon č.

591/1992 Sb. nabyl účinnosti dne 1. ledna 1993.

Zákon č. 84/1995 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. července 1995.

Zákon č. 15/1998 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. dubna 1998.

Zákon č. 165/1999 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 28. července 1999.

Zákon č. 362/1999 Sb. ČR

nabyl účinnosti dne 30. prosince 1999.

 

Čl. II

Upozornění redakce LEGSYS:

Ustanovení zákona č. 84/1995 Sb. ČR

zní:

1. Pojem “nominální hodnota” se nahrazuje výrazem “jmenovitá hodnota” a pojem “emise dluhopisů” se nahrazuje výrazem “vydání dluhopisů”.

Toto ustanovení vede na poněkud zmatečné užívání pojmu “emise” i “vydání” v tomto zákoně. Na základě zmíněného ustanovení byl pojem emise zaměněn pouze tam, kde jde o celý pojem “emise dluhopisů”. Na všech ostatních místech bylo zanechán pojem “emise”.

 

 

 

1)

Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon.

3)

§ 13 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

3)

3a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

3)

3b) Zákon č. 96/1993 Sb. ČR, o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. ČR, ve znění pozdějších předpisů.

3)

3c) § 33 a § 36 písm. d) zákona ČNR č. 6/1993 Sb. ČR, o České národní bance.

4)

Např. zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

5)

Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka