Vysoké a nízké příjmy v roce 2014 = vyšší zdanění

Přestože pro rok 2014 nakonec nedošlo k žádným zásadním změnám při výpočtu čisté mzdy a celkového zdanění práce, tak některé drobné změny pocítí zaměstnanci s vysokými mzdami i zaměstnanci s nízkými mzdami.

TIP: Kalkulátor čisté mzdy 2014

Vyšší sociální pojištění u nadstandardních příjmů

U zdravotního pojištění byl pro roky 2013 až 2015 (zákon č. 500/2012 Sb.) odstraněn maximální vyměřovací základ. I pro rok 2014 není tedy stanoven žádný strop pro platbu zdravotního pojištění. Všichni zaměstnanci (opatření platí i pro OSVČ) platí zdravotní pojištění z celého vyměřovacího základu, což je u zaměstnance zjednodušeně řečeno hrubá mzda. Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 %, zaměstnavatelé dalších 9 %. U sociálního pojištění je však maximální vyměřovací základ pro rok 2014 stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy.

• Pro rok 2014 činí strop, ze kterého se odvádí sociální pojištění 1 245 216 Kč. V roce 2013 byl strop 1 242 432 Kč.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Černý má roční hrubou mzdu 1,8 mil. Kč. V přiložené tabulce si uvedeme, jak vysokou částku odvedl na sociálním pojištění za rok 2013 a jak vysokou za rok 2014.

vlastní výpočet autora

Pro pana Černého bude nepříjemnou změnou i skutečnost, že poprvé v roce 2014 bude muset sám podat daňové přiznání za rok 2013. Zaměstnanci, kteří musí odvádět 7% solidární daň si musí sami podat daňové přiznání, daňové povinnosti za ně nemůže "vyřídit" zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování. Povinnost podat daňové přiznání v roce 2014 se týká všech zaměstnanců, kteří měli v roce 2013 alespoň v jednom měsíci mzdu vyšší než 103 536 Kč (1 242 432 Kč: 12 měsíců), neboť právě z příjmu nad strop se odvádí 7% solidární příplatek. Solidární 7% příplatek byl od roku 2013 stanoven z toho důvodu, že zaměstnancům s vysokými příjmy nad strop klesalo efektivní zdanění. Při velmi nadstandardních příjmech měli tito zaměstnanci efektivní zdanění nižší než zaměstnanci s mírně nadprůměrnou mzdou.

Co přináší rok 2014?

Souhrn změn a novinek, které nás čekají v novém roce.

Čtěte více

Nadstandardní příjmy - efektivní zdanění klesalo

Za rok 2012 měl zaměstnanec s hrubou roční mzdou 2 000 000 Kč čistou mzdu ve výši 1 495 293 Kč (sociální pojištění činilo 78 428 Kč, zdravotní pojištění 81 444 Kč a daň z příjmu fyzických osob 344 835 Kč). Při výpočtu sociálního i zdravotního pojištění byl uplatněn maximální vyměřovací základ (u sociálního pojištění 1 206 576 Kč a u zdravotního pojištění 1 809 864 Kč). Čistý příjem byl tedy 1 495 293 Kč (2 000 000 Kč - 78 428 Kč - 81 444 Kč - 344 835 Kč). Efektivní zdanění na straně zaměstnance bylo tedy 25,23 %. Např. zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 40 000 Kč měl však efektivní zdanění vyšší 25,93 %.

Minimální mzda k 1. lednu činí 8 500 Kč

Od srpna 2013 se v Česku poprvé od roku 2007 zvýšila minimální mzda, z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Zvýšení minimální mzdy se projevuje hned v několika aspektech při výpočtu čisté mzdy. Především při výpočtu čisté mzdy u občanů pracujících na nižší než minimální měsíční mzdu (např. práce na zkrácený úvazek), neboť zdravotní pojištění musí být vždy zaplaceno alespoň z minimální mzdy ve výši 8 500 Kč. Zdravotní pojišťovna tak i při práci např. za 6 000 Kč musí obdržet na svůj bankovní účet 1 148 Kč (8 500 Kč x 13,5 %). Zaměstnavatel přitom platí na zdravotním pojištění vždy 9 %. Rozdíl do částky 1 148 Kč tedy odvádí zaměstnanec. Vyšší minimální mzda se projevuje i u neplaceného volna, kdy se odvádí zdravotní pojištění právě z minimální mzdy.

• Efektivní sazba zdravotního pojištění při práci za hrubou mzdu pod úrovní minimální mzdy (např. při práci na zkrácený úvazek) je tedy vyšší než u zaměstnanců s nadstandardními příjmy. Standardní sazba zdravotního pojištění činí 4,5 % na straně zaměstnance, např. zaměstnanec s hrubou mzdou ve výši 6 500 Kč má však v roce 2014 efektivní sazbu zdravotního pojištění 8,66 % (563 Kč: 6 500 Kč).
• V případě dohody může platit rozdíl na zdravotním pojištění v některých případech zaměstnavatel. Za odvod zdravotního pojištění je vždy zodpovědný zaměstnavatel, zaměstnanec nemůže sám zdravotní pojištění platit.

vlastní výpočet autora

Výše minimální mzdy k 1. lednu 2014 je důležitá i pro výpočet částky, nad kterou se daní důchody a částky nutného příjmy, kdy je možné uplatnit daňový bonus. Dle zákona o dani z příjmu (§ 4 písmeno h) je od základu daně fyzických osob osvobozen důchod až do výše 36násobku minimální mzdy, rozhodující je přitom stav k 1. lednu daného roku. Změna minimální mzdy během roku 2013 neměla tedy vliv na roční limit.

• Za rok 2013 podléhají tedy dani z příjmu fyzických osob roční důchody nad 288 000 Kč (8 000 Kč x 36). Za rok 2014 podléhají dani z příjmu fyzických osob roční důchody nad 306 000 Kč (8 500 Kč x 36).
• Obdobná situace je při určení ročního příjmu, kdy je možné uplatnit daňový bonus na děti. Dle § 35c, odstavce 4 může daňový bonus uplatnit daňový poplatník, jehož roční příjmy jsou vyšší než šestinásobek minimální mzdy platné na začátku daňového období. Za rok 2013 může tedy daňový bonus (daňové zvýhodnění na děti je vyšší než daňová povinnost, daňový bonus dostává daňový poplatník od státu) uplatnit občan, který má roční příjem alespoň 48 000 Kč (8 000 Kč x 6), za rok 2014 je nutné mít příjem pro uplatnění daňového bonusu alespoň 51 000 Kč (8 500 Kč x 6).