Stavební spoření
Nejvýraznější změnou pro klienty je problematika dědictví stavebního spoření. Do této doby byl dědicem spoření v první řadě manžel, který měl možnost pokračovat ve spoření i po smrti partnera. Podle nového občanského zákoníku již nebude toto pravidlo platit. Předmětem dědění bude zůstatek stavebního spoření, přičemž ve smlouvě nebude možné pokračovat.
„Dědic má nárok na výplatu uspořené částky, státní podpory evidované na účtu zesnulého klienta včetně státní podpory za kalendářní rok, ve kterém klient zemřel, a to podle skutečně uspořené částky ke dni smrti,“ uvádí David Šimonek, partner advokátní kanceláře Baker & McKenzie. Součástí pozůstalosti jsou také případné dluhy klienta vyplývající ze stavebního spoření.
Další změny se dotknou informační povinnosti spořitelny vůči klientům, podoby smluv, které budou stavební spořitelny svým klientům vydávat, nebo další smluvní dokumentace potřebné například pro vyřízení úvěrových žádostí. Tyto formality však s každým klientem obvykle prochází jeho finanční poradce, proto samotný klient tyto změny ani nemusí postřehnout. U smluv o stavebním spoření u nezletilého účastníka postačuje k jejich uzavření nebo změně nadále souhlas zákonného zástupce. Zákon výslovně uvádí, že toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte a reaguje tak na úpravu rodinného práva v novém občanském zákoníku.
Pro klienty je však důležité, že podstata a principy stavebního spoření se v souvislosti s novým občanským zákoníkem nijak nemění. Důležité je také připomenout, že nedojde k avizované změně pravidel pro státní podporu stavebního spoření. „Naspořené prostředky je možné i nadále využít na cokoliv, není nutné dokládat ani účelové využití státní podpory. Nemění se ani výše státní podpory. I nadále bude poskytována ve výši 10 % z ročně zaúčtovaných vkladů, ovšem pouze do maximální výše 2 000 korun, které klient získá, pokud za rok naspoří 20 tisíc korun,“ říká Jitka Jechová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.
Nová terminologie v pojištění
Novinkou jsou definice pojmů pojištěný a pojistný zájem. Podle nového občanského zákoníku jde u pojištěného o osobu, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost či jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistný zájem klienta je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události; prokazuje se souhlasem pojištěného k pojištění. Povinností pojišťovny je zjistit pojistný zájem pojištěného. V případě, že v průběhu pojištění tento zájem pomine, může klient smlouvu zrušit ihned.
Pojistník má pojistný zájem na vlastním životě a zdraví. Má se ale za to, že má pojistný zájem i na životě a zdraví jiné osoby, prokáže-li vztah k této osobě, ať již příbuzenský nebo podmíněn prospěchem či výhodou z její existence. Pojistník má také pojistný zájem na vlastním majetku, ale i na majetku jiné osoby, prokáže-li, že by mu bez něj a bez jeho uchování hrozila přímá majetková ztráta. Například v situaci, kdy klient uvede, že uzavírá pojištění pro případ smrti, aby finančně zajistil manželku, a s manželkou se rozvede, má právo na zrušení smlouvy i mimo standardní lhůty, a to i zpětně k datu rozvodu. Pokud se ale jedná například o manželství s dětmi, může pojistný zájem nadále trvat, bez ohledu na rozvod.
Nový zákon ale zároveň dbá i na ochranu pojišťovny, která klientovi může naúčtovat pojistné za dobu, kdy nevěděla o zániku pojistného zájmu. Bude-li se jednat o skutečnost, o které pojišťovna věděla předem, a přesto smlouvu s klientem uzavřela, stane se smlouva neplatnou. Pak musí pojišťovna klientovi vrátit veškeré proběhlé platby a případná pojistná plnění za celou dobu trvání pojištění.
Podvody při sjednávání pojistných smluv
V médiích se často objevují příběhy, kdy jsou obzvláště starší osoby podvedeni pojistnými zprostředkovateli, kteří jim nevýhodně mění podmínky sjednaných smluv. Nový občanský zákoník (NOZ) by měl těmto situacím zabránit. Příslušník určitého stavu nebo povolání, který se přihlásí k odbornému výkonu a neúplnou nebo nesprávnou informací či radou danou za odměnu způsobí škodu, bude mít povinnost tuto škodu nahradit. V ostatních případech se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.
Změny podle NOZ v oblasti bankovnictví
Nový občanský zákoník si v bankovních institucích žádá změny hlavně administrativního rázu, klienti si jich v naprosté většině případů nevšimnou. Banky musí na základě nového zákoníku k novému roku upravit celé své všeobecné obchodní a produktové podmínky, musí připravit nové vzory smluv a přepracovat své procesní postupy. Smlouvy musí být psány jasně a srozumitelně, nesmí obsahovat žádná překvapivá nebo hůře čitelná ustanovení. „Klienti se smlouvami z předchozích období však žádné zásadní změny očekávat nemusí, nebudou podepisovat žádné nové verze smluv, které již mají uzavřené,“ říká Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.
Situace se komplikuje v případě hypoték na rozestavěné stavby
Stavby se od roku 2014 stanou nedílnou součástí pozemků, na kterých stojí, a nebudou se nadále zapisovat samostatně do katastru nemovitostí. „Tato změna se však nebude týkat všech staveb automaticky. Právně se stavba stane součástí pozemku, pouze pokud je jejím vlastníkem vlastník předmětného pozemku. V ostatních případech vlastník pozemku ze zákona nabyde předkupní právo ke stavbě a majitel stavby předkupní právo k pozemku. Nová úprava tím sleduje cíl budoucího sjednocení vlastnictví v rukou vlastníka pozemku,“ upřesňuje David Šimonek. Bude-li majitel nemovitosti stavět na svém vlastním pozemku, bude stavba k tomuto pozemku automaticky přirůstat. Stavbu na cizím pozemku bude možné postavit pouze na základě takzvaného práva stavby, které vám majitel pozemku musí udělit. „Právo stavby je věcí nemovitou, stejně jako s nemovitostí je s ním možné nakládat - bude možnost toto právo převést, dědit nebo zatížit zástavním právem - a bude podléhat registraci v katastru nemovitostí,“ říká David Šimonek. Toto právo má zákonem stanovenou maximální dobu platnosti na 99 let. Právo stavby mohou banky akceptovat jako zástavu k zajištění úvěru na výstavbu budovy, která bude součástí práva stavby, i když s omezujícími podmínkami, jako například existence územního rozhodnutí či dostatečně dlouhá doba platnosti práva stavby.