Petra Procházková: Aluminiová královna

Jméno autorky i podtitul knihy: "rusko-čečenská válka očima žen" čtenáři dostatečně napoví, o co v knize půjde. Známá válečná zprodajka a později i humanitární pracovnice Petra Procházková zpovídá šest čečenských žen a prostřednictvím jejich svědectví líčí rusko-čečenskou válku coby už zcela běžnou součást každodenního života obyvatel Grozného.

Právě tento úhel pohledu umožňuje přiblížit všechny hrůzné důsledky války, které zdaleka nekončí hladem a všeobecným materiálním nedostatkem. Válka nenávratně proniká do mentality lidí a mezilidských vztahů. Každá z žen sice předkládá svůj pohled na válku a na to, co se s ní a s její rodinou stalo, ale výpovědi se v podstatě liší jen v detailech. Všechny si přejí jediné, aby už utrpení skončilo, lhostejno s jakým vítězem, a ony mohly začít zase normálně žít.

Název knihy - Aluminiová královna - je zároveň přezdívka ženy Elzy, jejíž příběh sérii rozhovorů otevírá. Sebe, svoje děti a svého manžela živí vybíráním aluminiových věcí z rozvalin domů, které potom za pakatel prodává. Nemá ani na základní potraviny, šatstvo, vybavení. Její muž shánět obživu nemůže, protože jakožto mladý Čečenec riskuje, že ho ruští vojáci zatknou a bez jakéhokoli vysvětlování zavřou nebo zastřelí. Proto lze na ulici zahlédnout téměř výhradně ženy. Přitom čečenští muži byli vždy vedeni k tomu, aby uživili svoji rodinu. Nemohoucnost, ke které jsou nyní odsouzeni, je uvrhla do soustavné deprese, která ničí vztahy mužů a žen snad více než bída nebo bombardování.

Hluboce zakořeněné zvyky ohledně manželství, vycházející z tradic islámu, se vůbec ve válce obrátily úplně na ruby. Muži jsou svým způsobem ohroženější než ženy. Ty je živí a před agresí ruských vojáků je mohou za určitých podmínek dokonce zachránit, což se také podařilo další ženě - Kalimat. Tato Čečenka se stala hrdinkou proti své vůli, protože své dva syny ubránila před ruskými vojáky zoufalým a nesnesitelným nářkem. Stejně jako další ženy, i ona nyní zůstala v Grozném sama, zbytek rodiny buď zemřel nebo utekl na venkov. Spojení s nimi je minimální, protože v Grozném nefunguje doprava, telefonní spojení, pošta. Město je ruskými jednotkami zcela odříznuto, zničeno, všude vládne chaos, podmínky pro působení humanitárních organizací jsou velice ztížené. Situace se stává čím dál tím víc nepřehlednější a konec válečného stavu nelze vůbec předvídat.

K okolnímu světu proniknou jen tu a tam nějaké zlomky zpráv o tom, kde došlo k výraznějším střetům, ale jinak pro nás zůstává válka v Čečně jen jakési na hony vzdálené zlo. Po přečtení této knihy možná zjistíte, že nebezpečí války nikdy není tak daleko, mír není samozřejmostí a my máme obrovské štěstí, že můžeme řešit problémy všedního dne.

Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.