Poukazování na některé OSVČ, že neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob není úplně šťastné, vždyť na dani z příjmu fyzických osob neplatí nic ani řada zaměstnanců. "Povinnou daní" pro OSVČ i zaměstnance v Česku je sociální a zdravotní pojištění. Placení sociálního a zdravotního pojištění se vyhnout nelze, při výpočtu povinného pojistného se neuplatňují žádné slevy či nezdanitelné položky. Zaměstnanec pracující za minimální mzdu neplatí daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění však ano. I při nízkém zisku musí OSVČ odvést sociální a zdravotní pojištění, neboť povinné pojistné musí být zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Neplacení daně z příjmu fyzických osob není jenom záležitostí některých OSVČ, ale rovněž i některých zaměstnanců, jak si ukážeme na praktických příkladech.
Kdy neplatí zaměstnanec daň z příjmu?
Řada zaměstnanců v praxi neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob, stejně jako OSVČ. Situace je individuální, záleží na rozsahu využití daňových slev, daňového zvýhodnění a uplatnění nezdanitelných položek.
a) Bezdětný zaměstnanec
Nejdříve si vypočítáme roční příjem, do kterého neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob bezdětný svobodný zaměstnanec, který neuplatňuje žádné nezdanitelné položky (např. dary, odpočty úroků z hypotéky, odpočet příspěvků na životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření). Výpočet provedeme na roční bázi za celý rok 2013. Oproti výpočtu daně z příjmu fyzických osob během roku formou záloh je rozdíl, že základ daně se zaokrouhluje na sta dolů, během roku se základ daně zaokrouhluje na sta nahoru.
Text |
Částka |
---|---|
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů |
123 600 Kč (10 300 Kč x 12 měsíců) |
Úhrn povinného pojistného |
42 024 Kč (123 600 Kč x 34 %) |
Základ daně |
165 624 Kč |
Zaokrouhlený základ daně (na sta dolů) |
165 600 Kč |
Daň z příjmu |
24 840 Kč (165 600 Kč x 15 %) |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Daňová povinnost |
0 Kč (24 840 Kč - 24 840 Kč) |
vlastní výpočet autora
Jak jsme si právě vypočítali, tak všichni bezdětní svobodní zaměstnanci, kteří neuplatňují žádnou nezdanitelnou položku neplatí daň z příjmu fyzických osob až do měsíční hrubé mzdy cca 10 300 Kč.
b) Zaměstnanec se dvěma dětmi
V druhém případě si vypočítáme hraniční příjem, do kterého neplatí daň z příjmu fyzických osob zaměstnanec se dvěma dětmi. Na každé dítě uplatní daňové zvýhodnění ve výši 1 117 Kč za každý měsíc. Opět provedeme výpočet na roční bázi.
Text |
Částka |
---|---|
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů |
256 800 Kč (21 400 Kč x 12 měsíců) |
Úhrn povinného pojistného |
87 312 Kč |
Základ daně |
344 112 Kč (256 800 Kč + 87 312 Kč) |
Zaokrouhlený základ daně (na sta dolů) |
344 100 Kč |
Daň z příjmu |
51 615 Kč (344 100 Kč x 15 %) |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Daňové zvýhodnění na děti |
26 808 Kč (1 117 Kč x 24 měsíců) |
Daňová povinnost |
-33 Kč (51 615 Kč - 24 840 Kč - 26 808 Kč) |
vlastní výpočet autora
V našem ukázkovém druhém příkladu vznikl zaměstnanci daňový bonus ve výši 33 Kč (daňové zvýhodnění je vyšší než daň z příjmu o 33 Kč). Tento bonus však nebude zaměstnanci vyplacen, neboť nárok na daňový bonus náleží, pokud je vyšší než 100 Kč. Můžeme tedy říci, že zaměstnanec mající dvě děti neodvede na dani z příjmu fyzických osob nic, přestože jeho hrubá mzda je 21 400 Kč, což je více než činí medián mzdy.
c) Zaměstnanec se dvěma dětmi, manželka na rodičovské dovolené a odpočet úroků
Ve třetím případě si vypočítáme hraniční příjem u zaměstnanec, který uplatní daňové zvýhodnění na dvě děti (5 let a 2 roky), na manželku na rodičovské dovolené (nemá vlastní příjem vyšší než 68 tisíc Kč), uplatňující odpočet úroků na bydlení ve výši 50 000 Kč a odpočet na životní pojištění 12 000 Kč a doplňkové penzijní spoření 12 000 Kč.
Text |
Částka |
---|---|
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů |
435 600 Kč (36 300 Kč x 12 měsíců) |
Úhrn povinného pojistného |
148 104 Kč |
Základ daně |
583 704 Kč |
Nezdanitelné položky celkem |
74 000 Kč (50 000 Kč + 12 000 Kč + 12 000 Kč) |
Zaokrouhlený základ daně (na sta dolů) |
509 700 Kč (583 704 Kč - 74 000 Kč, zaokrouhleno) |
Daň z příjmu |
76 455 Kč (509 700 Kč x 15 %) |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Sleva na manželku |
24 840 Kč |
Daňové zvýhodnění na děti |
26 808 Kč (1 117 Kč x 24 měsíců) |
Daňová povinnost |
- 33 Kč (76 840 Kč - 24 840 Kč - 24 840 Kč - 26 808 Kč) |
vlastní výpočet autora
Stejně jako ve druhém příkladě nevznikne zaměstnanci nárok na daňový bonus ve výši 33 Kč, protože není vyšší než 100 Kč. Přestože má v našem třetím ukázkovém případě zaměstnanec nadprůměrnou měsíční hrubou mzdu ve výši 36 300 Kč, tak neplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. Uplatnil totiž slevu na poplatníka, manželku, daňové zvýhodnění na dvě děti a nezdanitelné položky (odpočet úroků, životního pojištění a doplňkového penzijního spoření).
I zaměstnanci s vyšší mzdou nemusí nic platit na dani z příjmu fyzických osob
Na názorných příkladech jsem si ukázali, že i zaměstnanci s vyšší mzdou nemusí nic platit na dani z příjmu fyzických osob. Limity jsou ovšem individuální, záleží na konkrétním využití daňových slev, daňového zvýhodnění a nezdanitelných položek. V praxi tak nemusí zaměstnanci platit daň z příjmu i při vyšších mzdách než jsme si ukázali na názorných příkladech.